Příteli, stále nemám, čím tě obdarovat. Zdá se, že jsme došli na samý okraj země. Jen někde za námi je prázdná ulice, jíž probíháme tam a zpět jako vyhladovělí psi. Vzpomínám na dobu, kdy jsme se vídali ještě jako děti. Bylo vzrušující čekat, kým se v tvé přítomnosti stanu. Někým, komu létají z očí jiskry? Nebo budu vedle tebe ležet jako polomrtvá ryba? Nejsme ovesnou kaší v miskách našich blízkých. Můžeme se jen loučit dokud nás srdce nerozdělí.