Sebevražda v zákopech

Prostý voják s námi tenkrát byl,

Kalich radostí vždy do dna pil.

Za temných nocí v klidu tvrdě spal,

časně ráno jako ptáče zazpíval

V zákopu však žít je um,

Když přijdou vši a dojde rum

Jednoho dne se zastřelil

A nikdo už o něm nemluvil

Vy naivkové v davu, který na chodníku stál

Povzbuzujíc vojáky ať pochodují dál

Ztraťte se domů, tam může vám být záhadou

Kam k čertu nakonec ti mladí hoši jdou

Siegfried Sassoon

Suicide in the trenches

I knew a simple soldier boy

Who grinned at life in empty joy,

Slept soundly through the lonesome dark,

And whistled early with the lark.

In winter trenches, cowed and glum,

With crumps and lice and lack of rum,

He put a bullet through his brain.

No one spoke of him again.

You smug-faced crowds with kindling eye

Who cheer when soldier lads march by,

Sneak home and pray you'll never know

The hell where youth and laughter go.