Jsem unavená ze všech těch vánic plískanic hořících hranic a srdcí obnažených v horkých zpocených dlaních Rukou prsou a jejich syntézy. Dívky se válejí na podlaze poplivané rozšafně vesele trapné se vystavují a trhají svá trička Muži se předhánějí kdo je poleje víc vodkou ginem rumem zelenou trávou posekanou na mramorovém nádraží a pak se snese dolů jako vzrušený dech mlhy těsně předtím než to bude stát příliš Křivé a velké zuby vystupují z úst cítím dech alkoholika a myslím na Karkulku Padla jsem do oka jako zrnko pylu mezi těmi tisíci zrovna alergikovi a na ústa se mi přisála slizká opilá pivní ryba mám pocit medúzy a nikdo se mě vlastně neptal jestli mám medúzový ryby ráda Sedím na dřevěné lavičce ozdobené vyrytými nápisy Si čubka Co máš dnes za kalhotky? A sním o tom, že to jednou dopadne jinak Krajkované Z nudy popíjím pivo které smrdí které mi nechutná ale chlapci ho dívkám kupují rádi přerádi a vůbec netuší, že nemají žádnou fantazii. Hledám Dostojevského mezi pivními tácky. Sleduji falešné muzikanty a pot letící na fanynky hýřící v extázi a sexuální agonii očního orgasmu zatímco mi pochybná existence vysvětluje že se mi teda ozve za týden a nemá ani páru o tom, že doufám že se neozve už nikdy Jsem opravdu okouzlená z toho třpytu lesku naleštěných prsatých pannen symbolů ctnosti a myslím, že takové nadšení ani neunesu Snad mi záchodová mísa pomůže v přemítání posbírá mé nadšení rozlámané na kousky z pozvracených koberců zatímco visím v předklonu a tisíc světů a večerů mi utíká skrz prsty. Zalykám se rozhořčením když odemykám závoru a další den ze studu venku stavím eiffelovku zatímco hledám cestu domů A oči mám zavázané obvazem z pampelišek, lilií a černého čaje To abych byla v klidu Autobusové topení mi hřeje lýtka a já přemítám že se říká Žij, jako by nebylo zítřka a není na tom vlastně špatného nic kromě toho, že ten zítřek stále přichází
| 
