|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
zpod modřin,
naražených kostí
prosvítám
nejde zavřit oči
a hltám nové ráno
jako by mi někdo
vyměnil oči
jakoby slunce
vycházelo poprvé
nejde zavřít oči
tma rovná se noc a noc
rovná se včerejší noc
tvé flašky, tvé prášky,
tvé ruce, tvůj řev
vystříhni těch pár hodin
ať si dál myslím,
že jsem slabá!
vrať mi poslední rok
teď jak bych měla
půlku života za sebou
vystřihni ten strach
chci vyjít ven na ulici
mlčíš. Vláčím dál paniku, noční můry.
I samotné ruce jsou těžké
nevím kdy to skončí
vím jen, že prosvítám
|
|
|
