Já si vždycky vzpomenu na hodiny dějepisu, kde jsme se učili o prvobytně pospolné společnosti. V tomto primitivním společenském zřízení prý všichni uctívali ženy, což údajně dokazují sošky extrémně vyvinutých ženštin – venuší. A všichni asi víme, jak to s matriarchátem dopadlo. Kdysi v době kamenné ho nahradil vývojově pokročilejší patriarchát.

Jenže bylo tomu opravdu tak? Nikdo samozřejmě přesně neví. V doslovném překladu z řečtiny znamená matriarchát vládu matky. Často bývá uváděn jako zrcadlový obraz patriarchátu, kde absolutisticky vládne otec – muž.

Jako první přišel s teorií matriarchátu v moderním kontextu v roce 1861 švýcarský historik Johann Jakob Bachofen v knize Das Mutterrecht (Mateřské právo). Bachofen popsal jako jedno z nejranějších období lidských dějin dobu mateřského práva, v níž ženy hrály hlavní roli. Tehdejší společenství se vyznačovala rovností všech lidí (vůdčí funkce však zastávaly ženy), nepodmíněnou láskou, promiskuitou, silnou vazbou k přírodě, a především posvátným poutem mezi matkou a jejím dítětem.

Jeho kontroverzní teorie inspirovala mnohé, včetně obou zakladatelů marxismu, Karla Marxe a Bedřicha Engelse (což také vysvětluje, proč jsme se kdysi o matriarchátu učili jako o vědecky prokázaném období lidských dějin).

Engels Bachofenovu teorii dále rozvinul v knize Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu (1884). Za nejstarší formu rodiny prohlásil skupinová manželství, která fungovala podobně jako primitivní komunismus. Děti patřily ženám, které o ně pečovaly společně, což jim dodávalo sílu a převahu nad muži.

Engels identifikoval „historickou porážku ženského pohlaví“, k níž došlo v dobách, kdy se rozšířilo farmaření a pastevectví. Muži začali shromažďovat soukromý majetek – nářadí, pozemky, dobytek a později i svoje děti – a ženy zotročili v striktně monogamních svazcích. Nastalo období práva otcovského neboli patriarchát.

Dnešní badatelé se však nemohou shodnout ani na tom, zda matriarchát někdy existoval (či stále existuje), ani na jeho přesné definici. Já si ho proto sama pro sebe definuji velmi jednoduše. Matriarchát pro mě prostě znamená, že ženské mají ve všech sférách života oproti chlapům navrch: ovládají rodinu, finance, majetek i veřejný život včetně politiky.

Sociální antropologové popisují kulturní tradice, jež ženy nějakým způsobem zvýhodňují, většinou specifičtějšími výrazy (viz dále).

Matrilineární systém
Charakterizuje společenskou strukturu, která zahrnuje buď matrilineární jméno, nebo matrilineární dědictví, často obojí.

Matrilineární jméno
Příjmení či klanové jméno dostávají děti po matce. Opakem je náš systém patrilineární, v němž se tradičně jmenujeme po otci.

Matrilineární dědictví
Rodinný majetek a tituly se dědí v ženské linii a často (ale ne vždy) po přeslici (z matky na dceru). Opakem je patrilineární dědictví, kde se většinou dědí po meči (z otce na syna).

Matrifokální rodina
Žena má v rodině hlavní slovo, stará se o děti i rodinné peníze. Otec v rodině hraje spíše druhé housle.

Matrilokální rezidence
Muž se po svatbě stěhuje do rodinného domu svojí ženy.

My se vypravíme do čtyř potenciálních matriarchátů:

1 – Zapotékové z Tehuantepecké šíje v jižním Mexiku

Zdejší sebevědomé indiánky zvané Tehuány se v minulosti proslavily dravou podnikavostí a neodolatelným šarmem. Předčily své muže, inspirovaly slavné umělce a staly se mexickými ikonami.

Matriarchální znaky
• Ženy mají v rodině hlavní slovo a drží rodinou kasu.
• Ženy ovládají trhy a udržují tradice včetně početných fiest.
• Ženy jsou opovažovány za racionálnější a inteligentnější pohlaví.
• Ženy vždy hrály aktivní roli v politických hnutích a rebeliích.

2 – Minangkabauové ze středozápadní Sumatry v Indonésii

Minangské tradice obdařily ženy právy, jež je nebývale zvýhodňují oproti mužům i v striktně muslimském světě.

Matriarchální znaky
• Děti přebírají matčino klanové jméno.
• Rodinné dědictví se rozděluje pouze mezi dcery. Muži se po svatbě stěhují do domů svých žen.
• Muži často pracují v cizině a zodpovědnost za dům a rodinu přenechávají ženám.
• Když se manželé rozvedou, musí se muž odstěhovat a zanechat manželce děti i majetek.
• Ženy jsou vzdělané a často pracují v kariérních profesích.

3 – Mosuové z jihozápadní Číny

Malý mosujský národ se rychle stává vyhlášenou turistickou destinací. Oficiálně je propagován jako „království žen“, v zákulisí se však šíří drby o sexuálním zábavním parku.

Matriarchální znaky
• Mosuové praktikují „navštěvující manželství“ – volné nezávazné vztahy, jejichž počet není nikterak omezován.
• Děti patří ženě a přebírají její rodinné jméno. Tradiční role otce neexistuje.
• Nejschopnější dcera dědí rodinný majetek spolu s titulem šéfky domu a ovládá celou rodinu včetně mužů.
• Ženy řídí rodinné turistické podniky.

4 – Khásíové ze severovýchodní Indie

Khásíjské ženy se těší takovým výhodám, že to jejich frustrované muže vede k boji za rovnoprávnost, jež se podobá emancipačnímu úsilí našich žen před sto lety.

Matriarchální znaky
• Děti patří výhradně matce a přebírají její příjmení.
• Dcery jsou ceněné více než synové a dědí veškerý majetek. Nejmladší dcera získává rodinný dům a je povinna postarat se o rodiče.
• Muž se po svatbě stěhuje do domu svojí ženy, kde mu ona bude šéfovat.
• V případě rozvodu se muž musí z manželčina domu odstěhovat a nic si s sebou nesmí odnést.
• Ženy i muži pracují, ale pouze ženy drží rodinou kasu.

Náš cíl: zjistit, zda tam ženy skutečně vládnou a jak kontrolují své muže!