Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Stakka Bo pro její pojem o kráse i okrase... je vystudovaná psycholog v ženské formě VŠ a já psychicky silný a odolný patron lovu a lovců jako sv. Hubert yo Autor: mystikus (Občasný) - publikováno 3.11.2015 (10:30:48)
ŘÍKEJME JÍ TŘEBA BOŽSKÁ IRIS, MEDOVÉ POTĚŠENÍ JAKO LÉČIVÁ MARLENKA
TAHLE PŘÍJEMNĚ CHUTNÁ HLAVNĚ S HLAVOU S NADHLEDEM ŠTRAMANDA MARKÉTKA!
Paříž má svého chrliče, Plzeň perliče za účasti její nóbl uchystané perličky
jmenuje se Super Markét, rozhodně nemá dilema nazout si Popelčiny střevíčky
je kantiléna na vizitce – pro vizitku útočící mocná kantiléna
její přednosti i jména prozradí heslo, jak nezůstat vykulená
u slavobrány její věhlas u fontány z ptačí perspektivy zájem o požitek
má v sobě andělské jinotaje letím na její čísla včetně účtů lolitek
sportovní dynamiku ducha zavádí do cíle olympijské chování
tahle má skvělou disciplínu a diváci se rojí divě, jak se chtivě předhání
dám jí hrnek s panem Tau a řeknu jí čau, dlouho vyhledávaná domácí dvojko
jste věru jedničková na ofertu pro Ferdu Berušková s kotrmelci stojko
jako pro Londýn Lady Diana tak pro Plzeň budete VY chlouba města
těší mne její působiště na divoko jahodová lesní vilná fiesta? (siesta)
gentlemani milují vyzvat ji na šance už teď na recitál do Mariánských Lázní
ke kapličce Lásky ubydou všem vrásky s verzí zpívající fontány udivuje, neblázní
Dobytí Ráje pro Super Markét, Eden máme jeden a na celý týden jednu vstupenku
jako irský způsob žití a konzumace pití v Irish Pubu dá si se mnou sklenku
je krutě koncertní, je i ostřílený kus zábavně profesní
nevinně konverzní příslib, že nehrozí, aby byla perverzní
střídají se roční období a s nimi solidních sedm dní v týdnu
kdy očekávám povely polez k ní, Ženu s velkým Ž si vyhlídnu
má talent na rozdávání a pizzu křupavé Lady M. na rozvoz
dobře zbarvenou a zdobně po italsku voňavou až pod nos
Markétka magnetka prý četla mnohé recepty jako dílo Ámose Komenského
naučí mě něco k užitku žena v domácnosti chtivá pro Andělíčka plzeňského
když jsme Ir a kmotra Irka, Jirka a milenka pokřtěná sudičkami jak výřečná Irka
já jsem divoký koník FERRARI – ona snad neméně zdatná PORSCHE kobylka
má electro praxi každý den, já electro scénář se žertem a svatouškem Hubertem obeznámen
Mantronix zkouška ohněm s polykači fakíry a jinými krotiteli relax je náš plamen amen
STAKKA BO – DEEJAY, JEHOŽ ÚLET JE NAVŠTĚVOVAT NEJBLIŽŠÍ STOCKHOLMSKÝ SUPERMARKET s Markét SOTVA PÁR MINUT PŘED ZAVÍRAČKOU, NA SVÉM CD ALBU NASERVÍRUJE BONBÓNKY V POČTU DESETI… MLSEJTE SVÝM JAZÝČKEM, JE TŘETÍ LISTOPAD PRO SUPERMARKÉT A BUĎTE TAK BLIŽŠÍ ROZTANČENÝM, ZASNĚŽENÝM ČI JEN VZNOSNĚ ZASNĚNÝM KMITOČTEM I RAKETOVĚ VYSTŘELOVANÁ Z PLANETY DO GALAXIE POCITŮ.
NATURAL (PŘÍRODNÍ TYP)
Dovolte mi, abych se představil, tak jo, já jsem Přírodní úkaz
a zajisté důkaz nepatrné potvory ve městě, abyste věděli
chtěl bych si o sobě myslet, že jsem hodně regulérní
panáček od Barbie, zvaný John Dœ.
Svět je zářivá plocha, ostuda bijící do očí je tamhle chudák na dně
a já mám všechno, co nutně potřebuju, ale upřímně chci získávat víc
musíme chránit delfíny, musíme zachránit stromy
a já dělám všechno, co mohu, klečím na kolenou
nikdy se nekoupu ve vaně, stačí mi zajít do sprchy
protože jestli to tak zvládáme, musíme být hustým týmem ve hře!!!
svět je zářivá plocha, ostuda bijící do očí je tamhle chudák na dně
a já mám všechno, co nutně potřebuju, ale upřímně chci dostat ještě víc
Strčím ruku do kapes, rozdám vše z toho, co si mohu momentálně dovolit
(ale něco si nechám jen pro sebe, protože jsem altruisticky vzato sobec)
nikdy si nekupuju lak na vlasy, nikdy si neoblékám kožich
nikdy nepozřu tuňáka (to nastává jen občas)
vždycky zaplatím za své potřeby, vždycky zaplatím své účtenky
vždycky vyhazuju peníze za zbytečnosti, oh Bože, to už si zřejmě potřebuju zapít pilulku Placebo efektů!!!
myslím na všechny ty, co žijí v neustálé nejistotě
kam jsem si zas odložil ten mobil, (to se vážně divím, kam)
tohle stvoření jsem já osobně, jsem případ, který je Přírodní
HERE WE GO AGAIN (TAK JSME TU ZPÁTKY)
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí
Já jsem dokladem nějakého modelu prototypu
chápeš, zítřejší sny bys u mě nikdy nehledala
já promarním, vyplýtvám dnešek a zbytek nechávám na Tobě
zítra bude večírek s překvapením, tak si tam kup lístek!!!
rychleji žijeme, rychleji žij tak splašeně, jak Ti to půjde
spapej, zhltni to jídlo, dokud ho máš stále horké na talíři
šetři, jestli to umíš, v kapse Ti plápolá vegetace
jestli s ní budeš teď okamžitě šetřit, tak se dostaneš vysoko jako raketa
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí
Vše, co nespotřebuješ, už zítra ztratí na své nominální původní hodnotě
já tolik plýtvám dneska a Ty si dokolečka můžeš chodit někam vypůjčit
takový vzor, takový hezký příklad je nejlepší ode dne stvoření
obstarej si majetek a rozšiřuj ho dál v divokém procentu rozmachu, tohle je hotové zjevení
nevěř tomu, co slýcháváš o nové nadějné generaci
jestli sympatizuješ se spoustou šašků (maňásků, amatérů, a podobně neotesaných krys),
uniká Ti možnost být šťastná existence, možnost být šťastná to žena
v kapse Ti plápolá vegetace, škudli si jí, jestli svedeš pro to něco udělat sama
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí, bla bla bla
Měsíc a hvězdy mě všechny sledují a říkají mi:
„existuje vždy přímá úměra mezi zítřkem a dneškem“
a já říkám: „vy nic nezískáte na tomto podělaném odříkání,
my jsme akorát tady a teď, tohle je naše jediná situace“
nebudete tedy ze mě dělat pitomce, žijeme právě v období na dluh
tak já šetřím fondy, musím to dokázat jen na 5 bitů a do deseti haléřů
koukej se zevnitř, koukej se z vrchu, to není sporný bod třenice, ztichni, když máš drzé připomínky
obstarej si majetek, rozšiřuj ho furt dál se skvělými tahy a přidej se taky do klubu s církví vyvoleného mamonu
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí, bla bla bla
Uvnitř to použij, navenek to obleč, pak to celé zahoď
rozjeď to, udělej se ze sebe někoho nového, všechno co jsi povinna, je dávat prachy
protože jestli víc vytěžím, tak tím víc budu moci vlastnit
se spoustou krámů kolem sebe se nikdy nebudu cítit tak sám
pracuji na šichtě s příchodem a odchodem na píchačky, abych si vydělal to něco málo k živobytí
a já se chci zaopatřit, takže ne, rozhodně nedám k dispozici žádné úspory, já nemám na rozdávání
teď se chovám bezohledně, tohle jsi mi chtěla říci?
hey, Somálsko dostalo můj toustovač chleba, i když to tedy bylo už někdy dřív.
PEOPLE (AND THE THINGS WE DO)(LIDÉ, A TAKÉ NÁSLEDKY, EXCELUJEME-LI S NIMI)
Lidi a také následky, ve kterých naše stádo exceluje
abychom uspokojili nekonečnou lačnost, tak jsme všichni dospěli k tomu, že
vítězství je vše, ale co je vlastně zač obecně to naše lidské plémě?
O to nám ve skutečnosti nejde, nechceme vypadnout z rychlosti, z rytmu
lidé stále prahnou po tom, aby hráli svoji vedoucí úlohu
lidé pečují jen o individuální potřeby
lidé ve slovech a lidi v činech
lidé udělají cokoli, aby vyhověli té obecně známé nenasytnosti
být větší a ještě lepší a být nejrozjetější a totálně skvělá kapacita
mákni si na sobě a nechej na ostatních, ať se postarají o zbytek
a jsme jednoduše nastartovaní, celí lační, když na nás volá spolehlivý machr hřích
vy nemůžete zachránit planetu úplně sami, pochopte to
tak nechte své ego převzít kontrolu nad vámi nekriticky, bez soudnosti, šmahem
Lidi a také následky, ve kterých naše stádo exceluje
na našem letu s Ikarem na kursu přímo za Sluncem
slova se zdají být tak lehce vyslovena, takže morální imperativ je navždy ztracen
lék na naší dětskou nemoc potřebujeme, ale neděláme si s tím žádnou námahu
časopisy nám diktují, politicky korektní je již ochuzeno o styl, opotřebováno dnes
je těžké jednat správně, když to, co říkáš, je jenom otřepané klišé
a tak lidská bytost je jen slovo, které ztratilo svůj význam
protože nikdy nebudeme pokládáni za pracovité a poctivé pod zvětšeným sklíčkem lupy
lidé se ve skutečnosti nehodlají dělit
lidé definují, že fair je fair!!
lidé si nedokážou najít čas a místo pro lepší péči
lidé udělají všechno, ale milující se už neodvažujeme být
milovat příbuzné není odvázaná a nespoutaná láska
proto láska jako vzor dobrého příkladu nemůže být nalezena
tak lidičky a taky veškeré následky, kterých se zas dopustíme
dovolte tedy, aby existovala jen láska a aby to mohla být zaručená pravda !!!
my i oni jsme furt někým využívaní, abychom shrnuli, co je to za význam „my“
„já se rychleji postavím na vlastní nohy, chci zůstat sám sebou“
individuální chování se stane dokonalejším
samozřejmě tak, aby se další stal oddaným poddaným a oddaně i pokořeným
lidé se svobodnou vůlí a otevřenou myslí
lidé, jejichž volba dovoluje nechat ego zůstat slepým
lidé, najděte to lehce, abyste zapomněli zase další lekce
lidé jsou tohle: „nešahej mi na to, pochop, tohle patří pouze mně!!!“
ON YOUR KNEES (KLEKNĚTE SI NA KOLENA, JAK VÁM KÁŽU)
Pojďte s námi a následujte nás, zařídíme vám vše potřebné!
Budete žít pro nás a umírat pro nás, budete zneuctěnými a zneužitými, až dokud z toho nevykrvácíte!
Věčný život a ráj Eden, to pro vás máme na prodej za výhodnou cenu!
Protože co máte teď je sekulární, ale tohle, tohle už budete mít navždy!
JEMU věříme, zajisté, že JEMU věříme, ale co dalšího je třeba ještě vyslovit?
Občas, abychom naší víru vystavili zkoušce, všichni poklekněme a pomodleme se!
Tak utvořte řady, přidejte se do nich, není to legrace vedle hříchu,
když uzříte světýlko, uvidíte, jak budete osvícení!
Když přijdete zrovna teď a zaplatíte vstupné, nafasujete zdarma modlitební knížku
utvořte řady, přidejte se do nich, my vás vysvobodíme, poslouchejte dobře,
vstupte dovnitř, musíte si povinně kleknout na kolena!
My se pokusíme sotva co odpustit a zapomenout, protože jste prostě žili hříšný život!
Jen co uhradíte své dluhy, chceme vědět, s čím máme začít!
Poslouchejte dobře, račte vstoupit dál a dávejte pozor, protože my hovoříme zásadně JEHO hlasem!
Povinně nám odevzdáte vše, co máte, tady a teď, už nic jiného nezbývá na výběr!
Zproštění viny přichází díky příspěvkům, teď víme, že to zamýšlíte dobře pro nás udělat
a být námi přímo posedlí, nebo se nechat strhnout velkým proudem!
Tak utvořte řady, přidejte se do nich, není to legrace vedle hříchu,
když uvidíte světlo, uvidíte, že se stanete rázem osvícení!
Když přijdete zrovna teď a zaplatíte vstupné, dostanete zdarma svou modlitební knížku
utvořte řady, přidejte se do nich, my vás osvobodíme, poslouchejte dobře…
HAPPYMAN (ŠŤASTLIVEC)
Já jsem co? Šťastlivec…
Já mám čtyři stovky cédéček, co chceš slyšet?
moje stereo je adaptabilní na jakékoli ouško
dnes máme pátek, dám si steak a trochu vína
protože jsem šťastlivec, opravdu se cítím fajn
Já jsem co? Šťastlivec…
Zato já – já mám doma pračku
každý den všechno, co si vezmu na sebe, je absolutně čisté
ledničku mám pořád plnou, víš, prostě pro případ
moje video je naprogramované už na třicet dní dopředu, kámo
Já jsem co? Šťastlivec…
Tenhle chlápek „Bob“ neměl práci celý rok
každý den a každou noc zahání kouřem svůj blbý pocit
to mu umožní chápat, vidět věci jasněji, a hodiny mu líp utečou
říká: „mám přání, aby ten matroš dělali ještě silnější, tak abych vydržel ještě déle zhulen“
Taky svým způsobem Šťastlivec…
Odstranili z toho arašídu, protože říkají, že by tam údajně nedržela
nemá zaměstnání, tak za tohle rozhodně neplatí
kupují mu jízdenku a posílají ho domů
„Ale domov je tady“, říká jim, „a to je to jediné, co já znám dobře!“
Nepochopitelně narozený Šťastlivec…
Mary v dolním bloku, která nemůže uhradit složenky
má čtyři děti, protože vždy zapomene na pilulku proti početí
„Tohle mě vážně hodně mrzí,“ vysvětluje její bývalý domácí
„jenže tohle je standardní obchod, zde není možné tolerovat hry se životem“
Pochopitelně zase narozený Šťastlivec…
Pete našvindloval kreditku a navykl si na nový den
„Byl jsem si jistý, že by mi šéf dovolil, abych tu zůstal“
teď ho má jeho bookmaker opravdu těžce v pasti
„Moje mikrovlnka má už poslední kus sousta, a to si vzali oni“
Věřte nebo ne, asi je též Šťastlivec…
Můj kámoš Jim je celý v depresích a chce tiše zemřít
jeho známost Lisa ho opustila kvůli lepšímu maníkovi
on říká, „Já tu sedím celý den, a čekám, že mi zavolá“
„Smutný film mi brání v tom, abych se cítil tak sám“
Šťastlivec… jako vyšitý.
No a já a k tomu čtyři stovky cédéček?
EVERYTHING (VŠECHNO)
Všechno, co chceš
všechno udělám už teď
udělám cokoli pro Tebe
nastartuj mě, já se vyznám v Energii
DOWN THE DRAIN (KANÁLEM A ŠPÍNOU)
Vypadá to, jako kdybychom klesali prudce dolů z kopce
a trochu nabíráme na rychlosti, uchváceni vzrušením,
z jízdy na saních do kanálu a špíny společně se spoustou těch jedovatých emisí
které nám rozpouštějí buňky v mozku!!!Nesoulad na základě zdrženlivého vývoje!
Věci by měly fungovat lépe, zatímco se tolik horší!
Vidíme, co se všechno děje, v bezpečné vzdálenosti u televize
– šťastné pustošení po světě, vyber si svůj sen, poškrábej se na břiše!!!
Jako tento špatný případ viru, který se objevil zničehonic z půdy,
místo abychom hledali uzdravení, medicínu, tak probodneme vředy
tak zhnisané rány plavou k nevinným a nepřipraveným rybkám do moří
stále necháváte za sebou prudký průjem, jen abyste vyplatili své mzdy lidem
my spisovně rozložíme oblaka kouře, zatajíme, co bude dál.
Ale když je Zem ekzém, svrbí, jestli klesá kouř na zem, budeme vědět, že jsme skončili!!!
Zpustošená pohoří vytvořena naší veškerou kupní silou jako Babylonská věž dotýkající se až nebes!!!
Abychom nemohli zůstat jen špatnými, jsme na naší cestě přímo rovně do kanálu!
Odhazujeme svršky dnes, tak honem nastupte si na palubu vláčku,
nekupujte zubní pastu, pokud nemají k dostání dvojnásobné balení,
vezměte si mikrotenový sáček, abyste si odnesli nákup bez obtíží.
Já si však ponechám prázdné flašky v jednom sáčku a papír v dalším,
přesto mi ještě zbyde další řada serepetiček a nesmyslů pro mě, aby mi tu tak dokonale překážely…
vyper si své jeansy, já vím, že sis je oblékla jen dvakrát!
Jestli si neodstraníš tu skvrnu, chlór je moje dobrá rada!
Je to ostuda, co se děje v Bosně, protože zabíjení je hřích, já v tomhle nejedu,
uvidíš ten dopad (průšvih), jestli nezvítězíme!!! Generace moudrosti měla ve zvyku
obměnit naše vyměšování stolice vstříc virtuální realitě a ošidným popudům!
Já se chci cítit lépe – tahle bolest má jeden zdroj – ale nedokážu to vstřebat snadno
(budu mít rutinu, samozřejmě), láska byla báječná medicína, teďka tohle pohání naše životy
na šibenici… jestli to tam nechytneš, zachytíš to uskutečňující mámení! Tak konečný
únik je přesto být a cítit se být nalezen, utíkej po všem, po čem zvládneš, jenomže Země se otáčí neustále !!!
UNDER DIRECTION (POD DOZOREM)
Naše malá část světa se stává scénou, podívanou nejvíce strašnou – plně kvalifikovaná super machinace, majstrštyk, aby se podřizoval rámům i rámusům, klinicky sterilně očištěn od kulturních nároků, různorodost, aby byla ve shodě stejnorodá, rozmanitost se stává imperialistickou pestrostí a odlišnost, aby byla v kompromisech, hra je napsaná – tak tedy s tím neimprovizujte!!! Je to byrokratická výzva, říkají chytrolýni líní, aby si usnadnili kšefty a aby si polepšili výdělek, zboží a člověk se pohybují svévolně (to je moc hezká myšlenka, ale je to opravdu tak?) Srdce hmoty obsahuje normy a veškeré ponaučení, které potřebuješ, abys mohl vyplnit formičky – do svatyně – neproniknutelné zkrátka pro nikoho – já čmárám na řádky, jak si vyhrát s míčem, dobře napsaný rukopis v předchozím jednání, potřebujeme to celé na papíru, abychom zkontrolovali smlouvu, vzdejte se některých svých zlozvyků a zvykněte si na cash–flow a nechte nás, abychom udávali směr v show!!! (chcete hrát hru pod dozorem, improvizovat uvnitř rámečků pod dozorem) světla zamířená na cameru obscura, zamířenou do hbité akce, noviny zde před Tebou jsou jen malinký zlomek něčeho rádoby bujarého, jestli chceš dostat part na jevišti, tak se budeš muset zapsat na miliónté straně Bible, jen obchoduj s kachními vejci přes hranice, aby je kdokoliv kdekoliv mohl dostat jako předkrm… kancl bez procesu komandujících spisů se mění na bazírování ve prospěch papírování v životě, chceme zůstat naostřeni, ale všichni víme, co otupí kudlu, tak teď je náš malý kout naše scéna, mrňousek za zilión dolarů dospívá, aby byl členem centrálního nekulturního multinárodnostního týmu v supermarketu (nemá moc tendencí k tomu stát se bojovou mašinkou), tak síla sílí na východě a síla sílí na západě, buďte si toho všichni vědomi – komunita je to nejlepší řešení!!! Nikdy do toho nepůjdeme po hlavě, když si uvědomíme co je co, tak jednou skončíme zase pěkně v ústavech, kde nás izolují, kam nás hanebně zamykají!!!
LIVING IT UP (UŽÍVEJTE SI, ŽE JI MÁTE, UŽÍVEJTE SI JI)
Lidé jsou v pokušení trochu víc náročném
lidi vstaňte ve jménu vody, dejte mi, jestli máte tekutinu!
Užívejte si ji! Je čerstvá, skvělá, modrá, zelená, lahodná a hlavně křišťálově čirá
nevinně stříkající jako hudba do mého sluchu od trávy až po stromy,
od opeřenců po člověka! Suché je hned zavlaženo, ta prostě drží životy ve svých rukách!
je to i ta nejvlivnější složka, jaká nám převládá v našem organismu!
podstatná elementární pohonná látka a pumpička a je dobrá vláha pro napájení
potřebujeme lásku jako vodu – to je všechno! Nejdřív pohnojit, zúrodnit, potom zasít semeno.
Há Dvě Ó jedině tak ji spelujeme, ale P.B. ´s a C´s jsou také nacházeny v prameni!!!
ta nejvlivnější složka v citlivém sensitivním systému,
my pořád s touhle vzácnou tekutinou zacházíme s jenom tak opovážlivě malinkou moudrostí!
všechno tohle vylité a zapomenuté množství uniká dál přes útesy, bylo to šmahem vyplýtváno jen za jediný rok!
všechno co mám, víš, že raději vyměním za čerstvou sklenici vody!!!
my jsme všichni pěkně syti, neustále si doplňujeme kapalinu, někteří z nás
tomu věnují péči a zbytek z nás ji zas nešetrně rozleje a vyplejtvá!
nevyčerpatelná, to jsem teď škrtl ze seznamu, co vidíte, je to, co zde
máme – když jsme to měli, je čas mizet!
pořád spotřebujeme spousty hektolitrů, ale splachování méně by rázem mělo znamenat více,
tedy klady pro budoucnost, protože dobrý skutek pro zítřek znamená něco z toho odložit do zásob!
co vylétne na vrchol, musí zákonitě zase spadnout a něco s deštěm
nejsem si jist, co přesně, tedy přidaný bonus je považován za zisk…
je už zaneřáděná a kontaminovaná, některá dokonce dost stojatá!
nechtěl bych vidět protržení téhle hráze na přehradě!
co když to povolí a nadělá nám tu paseku, takže už ani nebudeme mít myšlenku na drink
co to zase bylo, roztekla se mezi vás a zaplavila vás žumpa?!?!!!
saponáty a chemikálie bezva hygienické nebo údajně vyčistí špínu bleskurychle!
napij se sklenice tohoto vynálezu a dostaneš z ní nádhernou vyrážku!!!
já teď všechno co mám, víš, raději vyměním za čerstvou sklenici vody!
WE (TO JSME MY)
Normální obyčejný den, večerní zprávy
obsah zabalený do uhlazené formy, vytříděný, aby zaujal
dušují se, že roznětka ohniska bude zkrácena, ale slunce prý na to bude svítit
a jestli chcete víc krve, zapněte si TV opět v devět večer
taková je civilizace – tohle není civilizované pro mě
a lidské chování není tak důstojné, jak by mělo být
je úžasné se učit, co uděláme ve prospěch dalšího
a současně zjišťovat, že soused je „bratr“
že jsme tady společně, na stálo civilizováni, tedy lidstvo v tom nejlepším možném uskupení
nelepšíme se, teď nebo nikdy, tak se k nám přidej a pojď rozpohybovat pátrání
jako tento otec čtyř dětí, s rámusem na krku
jednoho dne i ten jeho nejmenší zešediví, a bude uložen do země
tak se uzamknou dveře od jejich garsonky
a ještě dřív, než zapnul plyn, užil si s courou
gang deseti spratků naskákal na zdejšího černovlasého starocha
byl pryč na pět dní a pak se probudil s otázkou „proč?“
řekl „to proto, že chci solidně žít a chybí mi máma“
„tak si obstarej můj materiál hulení, Saravejo, tam mám namířeno“
sleduj hlavní rys na mladé holce, která se prochází ulicí
jsou tak propojeni, tahle ulice nepoznala doteky jejích nohou
říká, že je pozitivní, avšak nemohla by o sebe dbát méně
„potřebuju svoji dávku“ říká, „co mají oni, je jejich krmení“
tak on to má (nákaza), teď žije na ostří nože
a neodvažuje se s tím svěřit svým dětem a ženě,
ani jeho milence, „je to jen malá nevinná lež, dobře míněná“
„protože to uškodí mojí pověsti, člověče, my všichni to už máme spočítáno!“
člověk šedesátník byl známý tím, že byl hodný
prodával pašovaný alkohol dětem, které okamžitě osleply
když ho přišli zatknout, tak se před nimi dušoval „ale vždyť jsem k nim byl ohleduplný“
„prodal jsem jim, co chtěly, za velmi dobrou cenu“
takhle skončili celou show s meteorologickou mapou
„teď máme trochu oblačno, ale zase vysvitne sluníčko“
pro mne jsou mraky s přeháňkami jako znamení doby
my se nikdy nezlepšíme, jestli i nadále budeme těmi n–e–j–h–o–r–š–í–m–iparazityze všech kreatur
MILOSTNÁ KORESPONDENCE V ČAROVNÝ DATUM 6.7.1812 RÁNO, VEČER, 7.7.1812 RÁNO
Tyto dopisy napsal Ludwig van Beethoven v Teplicích v roce 1812, v tomtéž roce navštívil Karlovy Vary.
6. července ráno
Můj anděli, mé všechno, mé já! – Dnes jen několik slov, a to tužkou (Tvojí) – teprve od zítřka bude mé bydlení určeno najisto, jaká mizerná ztráta času pro tohle! proč ten hluboký žal, kde hovoří nezbytnost. – Může naše láska obstát jinak než obětmi?, (než tím), že nebudeme požadovat všechno, můžeš změnit to, že Ty nejsi docela má a já nejsem docela Tvůj (?) – Ach Bože, pohlédni do krásné přírody a uklidni svou mysl nad tím, co musí být – láska si žádá všechno a zcela právem, tak je tomu u mne s Tebou, u Tebe se mnou – jenže Ty tak snadno zapomínáš, že musím žít pro sebe a pro Tebe; kdybychom byli zcela spojeni, pociťovala bys toto bolestné právě tak málo jako já; moje cesta byla strašná, přijel jsem sem teprve včera ráno ve 4 hodiny; poněvadž se nedostávalo koní, zvolila pošta jinou trasu, ale jaká strašlivá cesta, na předposlední stanici mne varovali, abych nejezdil v noci, strašili mne nějakým lesem, ale to mne jen vábilo – a neměl jsem pravdu, vůz se musel na té hrozné cestě polámat, bezedná, pouhá venkovská cesta a bez takových 2 postiliónů, jaké jsem měl, byl bych zůstal někde na cestě trčet. – Esterhazyho potkal na té druhé obvyklé cestě tentýž osud s 8 koňmi, jako mne se čtyřmi. – Přesto jsem z toho zase měl částečné povyražení jako vždy, když něco šťastně překonám. – Nyní rychle od vnějších věcí k vnitřním, snad se brzy uvidíme, dnes Ti také ještě nemohu sdělit své poznámky, které jsem si během těchto několika dní dělal o svém životě – kdyby byla naše srdce vždy těsně u sebe, žádné bych si jistě nedělal, hruď je plná toho, co bych Ti chtěl všechno vyprávět. – Ach, jsou momenty, kdy shledávám, že řeč neznamená vůbec nic – rozvesel se – zůstaň mým věrným, jediným pokladem, mým vším, jako já Tvým (vším), to ostatní, co pro nás musí a má být, musí poslat bohové.
Tvůj věrný Ludwig
*
Večer v pondělí 6.7.
Ty trpíš, má nejdražší bytosti. – Právě teď zjišťuji, že se dopisy musí podávat časně zrána. Pondělí – čtvrtek, jediné dny, kdy odtud chodí pošta do Karlsbadu. – Ty trpíš, ach, kde já jsem, jsi Ty se mnou; se sebou a s Tebou rozmlouvám. Učiň, abych mohl žít s Tebou! Jaký život!!!! Takhle!!!! Bez Tebe – stíhán tu i tam dobrotou lidí, si míním právě tak málo zasloužit, jako si ji zasluhuji. Pokora člověka vůči člověku – mne tíží. A když na sebe pohlédnu v souvislosti vesmírné, co jsem já, a co je ten, kterého nazýváme Nejvyšším! A přece – v tom je zase to božské v člověku. – Pláči, když si pomyslím, že pravděpodobně až v sobotu obdržíš ode mne první zprávu. – Jakkoliv mne miluješ Ty – já přece Tebe miluji víc. – Ale nikdy se přede mnou neukrývej – Dobrou noc! – Jako lázeňský host musím jít na kutě. Ó, pojď se mnou, pojď se mnou. – Ach Bože – tak blízko! tak daleko! Není to vpravdě nebeská svatba, naše láska? – Ale také tak pevná jako ta klenba nebeská.
*
Dobré jitro! 7. července
Již na lůžku se mé myšlenky vpínají k Tobě, má nesmrtelná milenko, tu a tam radostné, pak zase smutné, očekávajíce osudu, zda nás vyslyší. Žít mohu jen zcela s Tebou, nebo vůbec ne. Ano, rozhodl jsem se, že budu tak dlouho bloudit v dálavách, dokud nebudu moci vlétnout do Tvé náruče a být u Tebe docela doma, dokud nebudu moci svou duši, obklopenou Tebou, poslat do říše duchů. Ano, bohužel, musí to být. Ty se vzchopíš tím více, že znáš mou věrnost Tobě, žádná jiná nemůže mít nikdy srdce mé, nikdy – nikdy. – Ó Bože, proč se musíme vzdalovat od toho, co tolik milujeme, a přece je můj život ve Vídeňském střihu, jaký teď zakouším, bídným životem. – Tvá láska mne činí nejšťastnějším chemickým prvkem i preparátem – ve svých letech bych potřeboval trochu jednotnosti, životní vyrovnanosti – může toto být při našem vztahu? – Anděli, právě se dozvídám, že pošta odchází každodenně – a proto musím končit, abys dopis dostala ihned – buď klidná, jen klidným pohledem na naše bytí můžeme dosáhnout svého cíle, abychom žili spolu – buď klidná – miluj mne – dnes – včera. Jaká touha se slzami v očích po Tobě – Tobě – Tobě – můj živote – mé všechno. Žij blaze – ó miluj mne pořád neustále – nezneuznávej nikdy nejvěrnější srdce Tvého milence: navždy Tvůj, navždy má, navždy svoji.
…impresário Ludwig takto nejspíš psal špás s vážnou notou každé ze sedmi nesmrtelných milenek důvěrně komicko kosmicko chemicko neodolatelné v páru a páření:
Byly jimi tyto šťastlivé bytosti…
Giulietta GUICCIARDI
Amalie SEBALD
Thérèse von BRUNSVIK
Joséphine von BRUNSVIK
Antonie BRENTANO
Anna Marie ERDÖDY
Almerie ESTERHAZY
LA COLAZIONE DEI CANNOTTIERI
Renoir má na obraze tvář chtivé čtivé dívky
emoce ji zajímají i v listopadu horké jak polívky
nosí noblesu a pousmání bez zásahu jiného kavalíra
andělsky se dívá a rozeznám i potmě, jaká je v ní síla
toulá se a přede, ráda na plnou nádrž jede, vrní a není suchar v dešti
pěstuje si prestiž, a kdy Parádu dvou es u karet étericky věští?
tahle přitažlivost Rusalky rumunské esperanto v Bukurešti Dráculovsky nepočeští
LUDWIG VAN BEETHOVEN
☼ 17.12.1770 BONN ۞ 26.3.1827 WIEN
Když budete také vzpomínat na výdobytky u těchto dvou beethovenovských výročí, znovu se podtrhne, jak je Beethovenova hudba stále živá a zásadní. Čas ji ani nezprofanoval, ani jí neubral na přitažlivosti a posluchači všech světadílů k ní nalézají stále vřelejší vztah. Suché statistické údaje napovídají, že Ludwig van Beethoven je dnes nejhranějším (i nejohranějším) skladatelem. Jeho dílo je však přitažlivé nejen pro hudební publikum; přes odstup 200 let je příkladem i pro soudobé filharmoniky svou formální dokonalostí, myšlenkovou závažností a silným, někdy až hromotlukovsky drtivým působením na posluchače.
Už za Beethovenova života bylo jasné, že se zrodil umělec daleko převyšující průměr své doby. Románová literatura navršila mnoho banalit a pověr na tuto osobnost, která fascinovala uměleckou velikostí i lidskou výjimečností. Jaký tedy byl Ludwig van Beethoven?
Narodil se a vyrůstal ve velmi skromném prostředí v sídelní metropoli německých knížat, v Bonnu. Základku ukončil v jedenácti letech s odřenýma ušima; nebyl mimořádným žákem a rodinné poměry mu k tomu ani nevytvářely vhodné podmínky. Vzdělání si celý život doplňoval horlivou četbou, prohluboval zájem o veřejné dění. Otec viděl synovu budoucnost v povolání hudebníka a poskytl mu základy houslové a klavírní hry. Jeho vyučovací metody (i zkoušky) byly velmi svérázné a zatěžkávací: Ludwig, jehož výjimečné nadání otec brzy objevil, musel povinně drtit noty dlouhé hodiny uzamčen v místnosti se svým nástrojem. Johann van Beethoven, který měl před očima úspěchy malého Mozarta, neváhal urychlit vývoj svého syna tělesnými krutostmi.
V osmi letech se Ludwig van Beethoven poprvé představuje na koncertním pódiu jako klavírista, aby rodině pomohl vylepšit hmotnou situaci. Drastická vyučovací metoda, která by vzala chuť snad každému dítěti, Ludwiga neodradila. Vytvořil si k hudbě hluboký vnitřní vztah a nepochybně už tehdy v ní nalezl hlavní smysl života. Mnoho jiných potěšení jeho dětství a mládí neposkytovalo, nebyla na obzoru počítačová doupata neřesti ani comicsy ani další pubertální specifika kvality pro německou mládež.
Bylo to období, v němž se formovaly chlapcovy povahové rysy; některé zdědil po matce, o jejímž neradostném životě hovoří dochovaná svědectví. Nápadná byla zejména jeho vážnost, uzavřenost a málomluvnost. Tyto osobní vlastnosti nebyly tedy důsledkem pozdější ztráty sluchu, byly jím však zvýrazněny a prohloubeny.
Beethovenovy předkové pocházeli z vlámské oblasti Belgie a odtud přídomek van, který nevyjadřuje šlechtický, ale místní původ rodiny (van Beethoven – Od řepného dvora, přeneseně něco jako: Chlap zdravý jako řípa). Ludwigův děd vševěd byl členem dvorní kapely v Bonnu a časem povýšil na kapelníka, otec Johann nastoupil do téže kapely jako tenorista. V některých Beethovenových biografiích je umělcův otec líčen jako notorik nestarající se o rodinu, avšak podle jiných svědectví začal nasávat až ze žalu po smrti manželky, což by zčásti vysvětlovalo jeho počínání a zmírnilo jednoznačně hardcore odsuzování, které nad ním vynesla historie. Alkohol a kocovina nesporně hrály u Beethovenových předků nešťastnou roli.
Z několika učitelů, kteří v Bonnu uváděli Ludwiga van Beethovena do tajů hudby, byl nejvýraznější osobností dvorní varhaník G. Neefe. Také díky němu byla dvanáctiletému Ludwigovi vytištěna první skladba a v téže době si už přivydělával vyučováním hry na klavír. Zanedlouho jsou v tisku tři jeho sonáty a mladý hudebník, který budí v odborných kruzích údiv kouzelnými klavírními improvizacemi, je jmenován varhaníkem a nástupcem svého lektora G. Neefa. Začíná studium ve Vídni u W. A. Mozarta, ale náhlé úmrtí matky ve věku čtyřiceti let jej přinutí k návratu do Bonnu, kdy mu jako nejstaršímu synovi připadne péče o dva bratry. Do Vídně se vrací až koncem roku 1792 a hledá poučení u Haydna a dalších. Začíná se mu vést vcelku dobře, neboť jeho klavírní umění mu otevírá dveře šlechtických salónů, na než dostal v Bonnu doporučení. Výslužka za koncerty a hodiny klavíru mu jakžtakž pomáhá překonat začátky v novém prostředí, také jeho skladby začínají mít úspěch. V pozdějších letech pobírá finanční podpory od šlechtických mecenášů, kteří si jej chtějí zavázat ke koncertování a k dedikaci jeho nových skladeb. Sentimentální báchorky o chudém géniovi, který trpěl hladem a nouzí, neodpovídají pravdě, i když v Beethovenově životě byla velmi častá období, kdy nelze hovořit zrovna o blahobytu.
Po příchodu do Vídně přiměly skladatele společenské povinnosti a stupňující se zájem o ženy k tomu, že se začal elegantněji oblékat a víc dbát o svůj zevnějšek. Ale v souvislosti s projevující se ztrátou sluchu postupně přestal mít zájem o společenský život a vtom i jeho image utrpělo výrazný šrám na kráse. Beethoven nebyl moralista ani asketa, rád se pobavil, zasmál i napil, líbily se mu ženské. Nedosáhl však citového uspokojení: převážně vyučoval dívky ze šlechtických rodin a jeho milostná vzplanutí skončila vždy fiaskem. Byly to vztahy společensky nerovné a pro ženy urozeného rodu mohl být obdivuhodný klavírista a zajímavý skladatel nanejvýš objektem chvilkového rozmaru. Beethoven marně hledal životní partnerku a nejednou zatoužil po rodinném životě, jak to prozrazují nejenom jeho vlastní citace („…mám pocit, že manželství by mě učinilo blaženým. Žel není mého stavu…“), ale i přehnaná péče o synovce Karla. Skladatel žil jen pro svou práci, jež ho zcela pohltila. Každá minuta jeho života patřila hudbě, a to i ve chvílích, kdy s ní neměl zdánlivě nic společného – na ulici, v přírodě, mezi přáteli. Po ztrátě sluchu se mu stala jedinou průvodkyní životem.
V kontrastu ke své obrovité, vitální a burcující hudbě byl Beethoven malé podsadité postavy, měl tmavou pleť „připomínající mulata“, širší plochý nos, tvář nesla stopy po neštovicích, které v dětství prodělal. Měl krátké silné prsty na konci poněkud zploštělé, chodil mírně nakloněn dopředu – nevšímavý k okolí – s rukama za zády; byl krátkozraký. Měl na pohled větší hlavu, ale tento dojem mohl být vyvolán tím, že ji zdobily bohaté, volně vlající kudrlinky temných vlasů.
Jeho vystupování bylo přímé, neokázalé, někdy snad až příkře jadrné, hovorností neoplýval. Žil ve svém uzavřeném světě, a když ho lidé potkali na procházce, nebavil se s nimi, mračil se na pohled na jejich zvědavost, ale tím se mu křivdilo; vytvářel si kolem sebe bariéru, jež mu měla zajistit potřebnou míru klidu. Na procházce se náhle zastavil, lhostejno kde, vytáhl z kapsy pomačkaný zápisník a něco si do něj poznamenal. Přitom si pobrukoval, a proto není divu, že na lidi, kteří jej neznali, působil dojmem vyšinutého kluka na vycházce.
Beethoven byl první velký hudebník, který nepůsobil ve službách aristokracie, i když se od ní nemohl ještě zcela na 100% nezávisle odpoutat. Jeho styky však neměly podobu servility a podřízenosti – takového Beethovena si nelze ani představit. Svými příznivci a posluchači, kteří ho podporovali, si nedal vnutit ponižující služebnickou autoritu, jakou si museli nechat líbit mnozí jeho předchůdci. Jednal jako rovný s rovným a často si tím škodil, protože platná společenská norma takové jednání nepřipouštěla. O jeho konfliktech se šlechtici se zachovalo mnoho historek a skladatele provázely od prvních vídeňských let do konce života.
Ve věku kolem pětadvaceti let Beethoven zjišťuje příznaky sluchové vady, ve třiceti začíná ztrácet sluch a po dalších patnácti letech ohluchl docela. To však, podobně jako u Bedřicha Smetany, nikterak neznamenalo konec skladatelské činnosti. Jako neslyšící napsal Beethoven svá nejlepší díla – Missu solemnis, Devátou symfonii a nejzralejší komorní skladby. V souvislosti s postupnou ztrátou sluchu přicházejí však chvíle, kdy nemá daleko k ústupu, životní prohře, k vyloženému zoufalství – zejména poté, když už nebylo možné pochybovat o tom, že ho čeká úděl hluchého hudebníka. Tehdy v roce 1802 píše svou proslulou Heiligenstadtskou závěť, v níž se bratrům svěřuje se svým neštěstím, ale před veřejností je ještě tají („Blížím-li se k lidem, přepadá mě strašlivá úzkost a obava, že můj stav bude poznán.“) Píše o úmyslu dobrovolně odejít osudově ze života, ale to bylo jen jakési zaváhání, na němž bez viny nebylo ani trpké vědomí, že ztrácí svou lásku… Ale i milostné prohry jsou vlastně Beethovenovým vítězstvím, neboť jsou provázeny hlubokými prožitky a inspirujícími podněty. Tvrdé odmítnutí krásnou Giuliettou, to je citelný citový otřes, s nímž se skladatel se sobě vlastním temperamentem i s nečekanou vroucností vypořádává v sonátě Měsíčního svitu.
Jestliže je Beethoven citlivý k podnětům z intimní sféry, jak by mohl zůstat netečným k událostem, které hýbou jeho dobou i bezprostředním okolím. Převratné myšlenky Velké francouzské revoluce, které už v Bonnu, nepříliš vzdáleném od francouzských hranic, nalézaly sympatie v jeho vědomí, promlouvají teď řečí jeho rozumu i srdce. K otázce skladatelské tvorby přistupuje jako umělec, jemuž se od mládí rozvíjel před očima život + přetrhdílo v celé své složité podobě a v neurvalé formě, a proto nemůže vidět smysl své umělecké činnosti ve falešné idealizaci světa.
Beethoven vůbec netvořil lehce. Dochované skicáře, konverzační sešity, které obsahují hovory z dob jeho hluchoty a umělcova korespondence to dosvědčí. Mnohá díla zrála dlouhá léta a skladatel se k nim opětovně vracel, než jim dodal definitivní tvar. Beethoven nepsal hudbu, která by jemně dráždila uši urozené smetánky a dotvářela atmosféru palácových a zámeckých komnat. A nestrpěl, aby jeho koncert byl vyrušován neomaleným chováním posluchačů, byť by patřili k sebedůležitějším příslušníkům vládnoucí garnitury. V takovém případě se nerozpakoval produkci utnout nebo s výmluvným gestem se zvednout od piana a opustit sál. Nebylo síly, která by ho přinutila k vystoupení, neměl-li k němu sám chuť, nebo hrát před společností bezbarvých a nevyhovujících individuí.
Beethovenův skladatelský přínos spočívá především v hudbě instrumentální – v symfonické, komorní a klavírní. Jeho dílo tvoří přechod od vrcholného klasicismu k romantickému období 19. století, v němž jeho pestrá hudba důkladně působí na velké postavy této epochy – na Berlioze, Wagnera i našeho Smetanu.
Porovnáme-li Beethovenův tvůrčí odkaz s početností skladeb jeho předchůdců, překvapí nepoměrně menší počet Beethovenových skladeb. Vždyť zatímco Haydn zanechal víc než 100 a Mozart okolo 50 symfonií (jejich služební vztah k vrchnosti je nutil chrlit jednu za druhou), Beethoven jich napsal jenom 9. Tyhle u něj vznikaly složitým procesem sláva, že úsilí vyšlo jentaktak, který trval 24 let. Na rozdíl od uvedených Haydnových a Mozartových symfonií se všechny staly trvalou součástí koncertního repertoáru a některé z nich – Osudová, Eroica, Devátá – dosáhly nejen světové proslulosti, ale zařadily se k příkladným pokladům symfonické tvorby.
Výjimečným dílem v řadě Beethovenových orchestrálních skladeb je Missa solemnis, kterou skladatel hodlal odhalit na počest uvedení svého žáka a podporovatele arcivévody Rudolfa do úřadu olomouckého arcibiskupa. K provedení skladby při této příležitosti nedošlo, neboť Beethoven ji včas nestihl dokončit (dodal ji s tříletým zpožděním). Na Misse solemnis pracoval pět let a považoval ji za své největší dílo. Skladba byla zprvu pro odpor cenzury uváděna jen po kouscích. K prvému úplnému liturgickému provedení Slavnostní mše došlo roku 1830 v malém severočeském Varnsdorfu (ohnisku Lužických hor) zanícenými amatéry v době, kdy se ji neodvažovaly uvést velké hudební metropole. Náš pan skladatel Beethoven vyhrával i na zámku Jezeří obklopenému bohatými lesy tehdejších Krušných hor. Připomeňme si, že více než duchovní skladbou v tradičním pojetí je Missa solemnis Beethovenovou osobní meditací nad smyslem života a projevem víry ve schopnost lidí udržet si „vnitřní i vnější klídek“ – jak zní formulace ústřední myšlenky v závěru skladby.
Ač Beethoven zkomponoval pouze jedinou operu, řadíme ji mezi pozoruhodnost hudebně dramatické sféry. Fidelio stál skladatele mnoho potu na tváři a úsilí na nervy. Třikrát jej překopával, než naaranžoval působivé drama s myšlenkou stále platnou – s touhou po spravedlivém světě, která může být osvědčenou radou jen za cenu nekompromisního úsilí neváhat se postavit proti tyranii. V postavě Leonory naplňuje Beethoven svou představu milující, obětavé a pramálo marnivé ženy.
Jako vynikající klavírista věnoval skladatel velikou pozornost kompozicím pro svůj nástroj, který mu umožňoval vyjádření nejniternějších prožitků. Sonáta Měsíčního svitu, Patetická, Valdštejnská, Appassionata, to jsou některé z jeho dvaatřiceti klavírních sonát, které se těší trvalé úctě koncertního obecenstva a přehrávkám klavírních virtuosů. Další Beethovenovy skladby jsou věnovány komorním souborům (16 smyčcových kvartetů, tria, sexteta, okteta a jiné teta) a nikoli okrajovou záležitost znamenají jeho ouvertury. Jsou díly zcela svébytnými a mají své stálé místo v koncertních show (Leonora III, Coriolanus, Egmont, Prométheus a jiné výplody Monte Ludwiga).
Beethovenovy kompozice nebyly vždy přijímány jen s porozuměním, mnohé se setkaly s odsouzením obecenstva i kritiky; svou formální neotřelostí a pokrokovými tendencemi provokovaly a vzbuzovaly odpor. Posluchači nezachytili stejný puls jako mistr, neboť nebyli vždy připraveni pod náporem skladatelovy invence v plném rozsahu přijmout tak neznámou hudební mluvu, v níž byly anticipovány myšlenky příštích generací („Generace X až po nás jednou zanechá své jazykové vyprávění…“). Hudebně znalý J. W. Gœthe vyjádřil mínění svých četných současníků, když přiznal, že Beethovenovy symfonie jsou bouře, které narušují jeho harmonii. Motivy z Marseillaisy, které zazněly v Beethovenových skladbách, byly výmluvným připomenutím – jasným a jednoznačným. A nebezpečným. Beethoven se těšil trvalému sledování četnických orgánů a jen jeho genialita, proslulost a ochranná ruka šlechtických příznivců (zejména arcivévody Rudolfa) – spolu s tím, že se shovívavě přihlíželo k jeho „výstřednostem na denním pořádku“ – ho ochránily před přísnými represáliemi.
Beethovenův tvůrčí odkaz tvoří 138 skladeb označených opusovými čísly a rejstřík dalších neoznačených pokusů (díla příležitostná, drobná, ba i nedokončená). Jeho umění bylo do určité míry ceněno již za jeho života, avšak naplno propuklo pochopení jeho záměrů pod houslovým klíčem na vážný požitek z vážné hudby až dlouho po smrti autora. Karlovy Vary nám umožňují spatřit nepřehlédnutelnou postavu dějin Ludwiga van Beethovena.
LIBRETO PRO BOHYNI: JAK SBALIT TU NEJDOJEMNĚJŠÍ MARKÉTU ZE VŠECH V SUPERMARKETU?
Jste nejkrásnější princezna z té nejhranější pohádky
dar naší země začíná v hlíně u dýně vtipně s poupátky
máte vzezření urozené edice a triky Vodnářské štramandy
andílkové tají dech, když smějí s Vámi roztančit pelech trampolíny palandy
jste číslo ludolfovo i sedm grácií k revitalizacím botanické zahrady
Eden je jen jeden: Vaše výjimečná tvář ať zdobí vrcholné poklady
jste veselohra na výsluní, jste Kouzelná flétna i rap, který duní
Až na světa kraj: jste čas a prostor s přídavnou hojivou vůní!
Mantronix featuring Wonddress – Got To Have Your Love (Club Mix) Princess Ivori – Wanted (Club It '90 MIX) Salt-N-Pepa – Expression (Half Step Mix) Chad Jackson – Hear The Drummer (Get Wicked) Powerjam featuring Chill Rob G – The Power De La Soul – Say No Go (House Of Love Mix) Kid 'N' Play – Gittin' Funky Bomb The Bass – Megablast (Hip Hop Precinct 13) Simon Harris – Bass (How Low Can You Go?) (Bass Below Zero Remix) Double Trouble – Street Tuff (Ruff Mix) Rob N' Raz featuring Leila K – Got To Get
Beats International featuring Lindy – Dub Be Good To Me Izit – Stories (Stories Mix) Commander Shad – Come Back Fresh Simon Harris feat Diana Carroll & Monte Luv – Don't Stop The Music (Critical Club Mix) Jam Jam – Don't Look Any Further Emma Haywoode – Need Your Lovin' Princess Ivori – Wanted (Club It '90 Mix) Chad Jackson – Hear The Drummer (Get Wicked) Kid 'N' Play – Do It My Way Mantronix featuring Wondress – Got To Have Your Love (Club Mix) Powerjam featuring Chill Rob G – The Power De La Soul – Say No Go (Say No Dope Mix) Bomb The Bass – Megablast (Hip Hop Precinct 13) Simon Harris – Bass (How Low Can You Go?) (Bass Below Zero Remix) Rob N' Raz featuring Leila K – Got To Get
