Stvořil jsem ...

   Tak jsme se onehdy - v jedné horské vesničce někde na severu tak nějak vyskytli.

   Druhý den po příjezdu a obligátním obědu byl návrh, co podnikem večer. Promítání v místní hospůdce bylo tehdy to nej, co nás napadlo. Tudíž po sofistikovaných návrzích na promítání typu Mimoni (děti a spát), Ice Age (detto), Jozefina 2 po 24,00 hod. - po vyhnání všech dětí na kutě (krátký shot pouze pro dospělé místo komiksu a pokračovat ve večírku ...), vyhrál návrh na „Stvořil jsem ...“.

   "Stvořil jsem ... "  byl ojedinělý pokus nějakého rejžu prezentovat svůj snímek lehce šmrnclé avantgardní tvorby místy s prvky historie a neo klasiky.

   Byli tam asi všichni… Mája, Jája, Pája, Kája, Dája ... co se snaží něco znamenat ve světě lidí.

Ale to vlastně my všichni, každý svým dílem.

   „Film není vhodný pro megery a citlivky“... tak nějak hlásal tehdy úvodní titulek autora, který si k tomu účelu vzal i rejžovskou čepici.

   “První část filmu stojí za úplné h...o a kdo to vydrží déle - ten bude odměněn druhou částí, která se dost líbí“ ... vnadil „umělec“ a pokračoval : ... “určitě nevhodné pro ultraintelektuály a kritiky všeho druhu co se snaží v tom něco najít ... nenajdou a opravdu tohle je poslední promítání“... sliboval dál.

   Tahle technika není úplně neznámá. Negací probrat diváky k reakci, která může být opačného charakteru. Začalo mě to zajímat a mávnul jsem jsem pinglu, aby začal nosit.

“Svijany nejsou“... snažil se dodat večeru víc trpkou příchuť chlápek s barvou popela, který se od začátku extra nesnažil.

   Pivčo se pak nějak vyřešilo a pár dalších holek se snažilo zpříjemňovat veskrze spíš mužskou společnost, atmosféra se zklidnila a my jsme začali vnímat děj.

   Možná by člověk neměl přenášet vlastní očekávání v nezávislých filmech. Nebyl to exteriér a živočišnost Zahrady, ani bizarnost se surealistickou deviací a bezbrutální analogie Andalúzskeho psa ... o tom to nebylo. Možná jsem chtěl vidět taky něco jako filmový pokus s hudbou a obrazy J. Morrisona v Doors s mixem a viděním Olina v Bude hůř ... na naše podmínky s lehkým dadaismem. Inu obecně underground a bohéma strádá, tradované „trháky“ jsou dnes většinou pohádky s hvězdným obsazením, víc převládá osvedčený populární jihočeský / moravský motiv s kulisy selského baroka ... Anebo ty kvazi pseudo moderní populistické vztahové filmy jak se má žít ... (… fuuj, jen to ne).

   Seděl s námi taky pán se psem. Nenápadně pokukoval po osazenstvu, občas vyběhnul s čoklem výběrové rasy ven. Po chvilce jsme se dověděli, že to byl vlastně hlavní aktér, teda „Star“. K pochvale chováním nevýrazného chlápka - i když to byl “pražský herec“ - svědčilo, že se nějak nepovyšoval a snažil se symbiózou tak nějak splynout, koexistovat a užít si film s ostatními ...

   (Možno jediné minus, jak by řekla jedna PhDr. byly sykavky ... ale za to asi nemohl ). Projev měl dobrý, do filmu s nelehkou tematikou se snažil dát srdce a to je důležité.

   Gró filmu bylo to, co mě zajímalo nejvíc. Rejža a spol. si totiž nenaložili lehké sousto ... snažili se stvořit ženu v první části (tady rejža se svým self ohodnocením téhle části opravdu nekecal ...). Rušil tam mix úplně všeho - od motivu starořeckých plachet, v čem byli herci oděty, v kombinaci s adidami na nohou a punkovými účesy ... i trošku chaotické projevy s lehce jednoduchým hospodským vysvětlováním „něčeho“ a ne dobrým zvukem. Ale to se u takových filmů dá prominout. Na druhé straně s příjemnou kamerou a skoro střihem v druhé části. Po dalších obrazech „z čeho“ se autor snažil stvořit ženu jsem si raději  šel ven zapálit.

... “Zatím nic moc“ ... “On se hledá ...“ bručel spolek vnější opozice. Tak jsme rozebírali, co je k tomu a opravdu ve vesničce u skal, blízko čáry s bývalou NDR, byl člověk velice příjemně překvapen názory a obzory diskutujících.

   Byli tam lidi, co pamatovali rockové i punkové nápěvy, probrali jsme „Visáče“ ... a kupodivu i „Zonu A“, severské i korejské filmy ... a ukončili to lyrikou a písněmi Kryla, na kterého většina již asi zapomněla ... R.I.P. Karle.

   Docela kulturně naladěni jsme pak usedli do židlí a koukali na plátno dál. Rejža si dal kafe s rumem a rozdal pamlsky, čím si získal krátkodobě naše sympatie. Začal jsem si ho všímat – byl propadlý v ději, replikoval dialogy - v horečce unášen svým dílkem ... postižen stigmatem doby zapředen ve vlastním monologu.

   Co k tomu dodat. Divák - takový ten, co chtěl trošku víc (a komu nebyl film určen) - by očekával pointu filmu, která nebyla složitá.

   Chtěl jsem vysvětlení toho éterického stvoření, které když chce - tak dělá naší planetu snesitelnou pro život.

   Není nutno je asi úplně glorifikovat (čest výjimkám … :-)), ale když se to povede, tak je to nebe na zemi. A zase naopak.

   Návod na ně není a dost často se mění … omg :-).

   Dostal jsem tehdy vizi explicity, ve které se vyrovnával autor v první části se ženami v předpokládaných moc nepovedených vztazích, možno s komplikovaným vztahem asi úplně ke všemu. Dostal jsem jasné povědomí, jak to tak úplně není … Freud by se taky vyřádil ... něco jako „Sexmise bez sexu“ - v jednoduchém interiéru a mnohokrát se zbytečnými dialogy. V druhé polovici ( „nepřekvapivě období po Svijanech“ ) - to již bylo povedenější, to si ženské vyměnily roli s mužskými, v paměti asi obraz pokusu mužského baletu, co v retrospektivě novodobých metrosexuálů nebylo úplně mimo, výrazné prvky jednoduché komiky.

  Skončili jsme někdy po půlnoci (tohle je vždy dobrá interpretace času) a s hlavami ztěžklými kulturním zážitkem jsme později upadli do peřin ...

  Film hodnotím průměrně, celkové zpracování v útulné hospůdce s exteriérovým výhledem na jezírko (kde se může každý případně večer u příjemného osvětlení i „kochat“) - jako víc dobrá, příjemná akce..

... “Měl jsi 9 jedenástek ...“ pravily ty hlasy, a to nepočítaly úplně vše.

Nevím jestli je to to, co chce člověk na druhý den ráno slyšet.

Á propós ..dodatek.. :

   Český lev 2016 byl ve znamení jednoho velkého Faux pas. Asi tak jako politicky udělený Oscar Leovi ve stejný rok, kterého měl dostat - když už - tak za Vlka z ... Tak nebylo pochopeno udělení za "nejlepší herecký výkon a film" - Kobry ... Pokud celá ta slavná akademie nevidí geniální Karlův výkon ve Fotografovi, na kterého pěl ódy i pan S. - tak by si měli její členové dát mokrej hadr na hlavu a něco dělat a nepodělat ... :-(. Úroveň pod psa, podivuhodné ego těch, kteří si šli za uvedené "dílo"vybrat cenu, disgusting ...