SCOTT McKENZIE: SUPERHITS (2005)

1. SAN FRANCISCO (BE SURE TO WEAR FLOWERS IN YOUR HAIR) (SAN FRANCISCO, UJISTI SE, ŽE MÁŠ KVĚTY VE VLASECH)

2. CELESTE (BLANKYTNÁ MODŘ)

3. REASON TO BELIEVE (DŮVOD NĚČEMU FRAJERSKY VĚŘIT)

4. IT´S NOT TIME NOW (TEĎKA NA TO NENÍ ČAS)

5. TWELVE–THIRTY (DVACET PŘÍPADNĚ I TŘICET)

6. LIKE AN OLD TIME MOVIE (JAKO FILM ZA STARÝCH ČASŮ A LEPŠÍCH BIOGRAFŮ)

7. NO NO NO NO NO (ANI NÁHODOU, NE V PĚTI HŘMOTNÝCH ODMÍTNUTÍCH)

8. DON´T MAKE PROMISES (VŮBEC NIC NESLIBUJ)

9. ROOMS (PODNÁJEM)

10. WHAT´S THE DIFFERENCE (CHAPTER 1) (V ČEM JE MEZI NÁMI ROZDÍL?)

SCOTT McKENZIE: BÝT VE SPRÁVNÝ ČAS NA SPRÁVNÉ ADRESE VYSLANCEM DOBRÉHO NITRA ANEB JEDINÝ HIT – A HNED NESTÁRNOUCÍ HYMNA!

Během léta před necelými 5 roky zatrnulo agenturám, když roznášely zprávy o smrti amerického barda a skladatele Scotta McKenzieho. Nosil sice nenáviděnou nálepku interpreta jediného hitu, ale zato se jedná o šlágr svým způsobem jedinečný, jako je zítřejší oslavenec Jarda Jágr v NHL na bruslích, o symbol generační revolty konce šedesátých let dvacátého století a neoficiální hymnu hippies. Ta píseň se jmenuje SAN FRANCISCO s podtitulkem BE SURE TO WEAR FLOWERS IN YOUR HAIR čili Ujisti se, že máš květy ve vlasech. V roce 2012 to bylo již 45 let od vzniku a také 45 let ji prožíval interpret zaživa. A jak úspěch a popularita populárních vědomostí v nosných melodiích nemá logiku podobně jako hokej s hokejkou a pukem, tak se i Scott McKenzie stal jejím rafinovaným interpretem víceméně náhodou…

MĚSTO HIPPIES A ROCKU

Město San Francisco na západním pobřeží Spojených států vždy přitahovalo intelektuály, umělce a volnomyšlenkáře. Výrazně se zapsalo i do vývoje populární hudby, která neodmyslitelně patřila k životnímu stylu generace 60. let. Na konci této dekády se o San Franciscu dokonce hovořilo jako o novém Liverpoolu. Objevilo se zde totiž takové zastoupení nových rockových tlupiček, jež sneslo přirovnání pouze s Liverpoolem, kde počátkem šedesátých let začali zářit The Beatles a řada jejich následovníků (napodobenin).

San Francisco bylo rovněž hlavním přístavem, kam se vraceli američtí vojáci z války ve Vietnamu. Vyznavači pacifistického hnutí „květinových dětí“, hippies, se sem houfně srocovali ze všech květinových koutů země, aby společným nadšením demonstrovali svůj vehementní nesouhlas s válkou a meditovali pod vedením indických duchovních vůdců. Nechyběla ani tráva nebo vliv Lucy in the sky with diamonds. V Kalifornii se také zrodily první velké festivaly soudobé nekonformní hudby. Ten červnový z roku 1967 (21.6.1967 se narodil květinový DJ Tim Simenon z Bomb The Bass!) – MONTEREY POP FESTIVAL – zapříčinil i vznik písně SAN FRANCISCO (BE SURE TO WEAR FLOWERS IN YOUR HAIR). Festival se konal o dva roky dříve než jeho slavnější práče následovník ve Woodstocku (ten ovšem jako jeden z historických paradoxů ve Woodstocku vůbec neprobíhal!), je ovšem neméně tak zásadní. Jednak díky svému zisku (údajně utržil téměř půl miliónu dolarů) dodal odvahu dalším podnikavým osobám, aby se pustily do podobných akcí, jednak nastartoval krátkou hvězdnou kariéru Jimiho Hendrixe a Janis Joplin.

REKLAMA NA FESTIVAL V MONTEREY

Jedním z organizátorů festivalu v Monterey, což je místo jižně od San Francisca, byl i John Phillips, mimochodem člen v té době nesmírně populárního vokálního kvarteta The Mama´s & The Papa´s a také jeden z jejích autorských pilířů. Když tedy vyvstala potřeba vytvořit hudební upoutávku k propagaci chystaného festivalu, byl Phillips první na ráně. Rád tak učinil, protože podle rozhovoru, který v roce 1995 poskytl společně se Scottem McKenziem reportérovi L. A. Johnsonovi, atmosféra přípravy hudebního festivalu ho přímo pohltila. Píseň měl prý hotovou asi během dvaceti minut, i když předtím se Scottem dlouhé týdny přemítali, jak atmosféru v San Franciscu hudebně nejlépe vyšperkovat.

Jednoduchá melodie písně byla natolik okouzlující k tanci a k poslechu i poslepu, že si ji stále notovali, a doslova s písní na rtech vrazili i do kanceláře Lou Adlera, producenta jak The Mama´s & The Papa´s, tak Scotta McKenzieho. Uvažovalo se totiž, že ji nahrají právě „Mámy a Tátové“. Textové poselství písně ovšem nenese žádnou hlubokou filozofii: V San Franciscu potkáš milé lidi různých národů, generaci s novým názorem a s květinami ve vlasech, bude tu éra lásky až na vrchol popularity.

ZROD SUPERHITU

I pro Adlera melodie okamžitě uhrančivě kmitala, a tak už na druhý den zajistil noční frekvenci ve studiu Sound Factory v Los Angeles. Úsporný instrumentální doprovod zajistila trojice zkušených studiových muzikantů, s nimiž Lou Adler rád a často spolupracoval, a kytara Johna Phillipse. Nastala ovšem osudová náhoda, která se obvykle přihodí jedinkrát za život. Pro její popis se používá výstižného rčení „být ve správný čas na správném místě“!

O Johnu Phillipsovi, mimo jiné autorovi i takových trháků jako MONDAY MONDAY nebo CALIFORNIA DREAMIN´, bylo známo, že se v té době ničeho neodříkal a dosti holdoval halucinogenu Elesdý. Podle již zmíněného rozhovoru s reportérem L. A. Johnsonem nebyl té noci John zrovna ve formě. Trefněji by se to dalo asi popsat, že byl spíš „na šrot“. Dokonce prý ve studiu usnul. A tak na jeho místo nastoupil Scott McKenzie. Jeho nadšení z téhle melodie bylo skutečně dalekosáhlé, protože se mu poprvé podařilo píseň bezchybně natočit už na čtvrtý pokus.

Píseň hudebníci nahrávali přibližně na přelomu března a dubna roku 1967, na deskách se ale objevila až v květnu. Jenže už předtím ji zhruba dva měsíce intenzivně obehrávaly rozhlasové stanice, jako první vlaštovka lokální KRLA ze západního pobřeží USA. Na přání posluchačů ji pak musela i několikrát denně reprízovat. Scott McKenzie na okolnosti vzniku nového superhitu vzpomínal následovně: „Myslím, že když jsme ji nahrávali, bylo úterý. V pátek už šla do rádií a v pondělí se z ní stal hit.“ Desky se nakonec prodalo sedm miliónů výlisků. Ve Spojených státech se sice umístila „jen“ na třetí příčce hitparády, ale v dalších třinácti zemích světa včetně Austrálie, Izraele, Malajsie, Německa nebo Polska dosedla na vrchol Top Ten. Nová britská jednička svrhla z trůnu jiný zaručený recept jak milovat volnomyšlenkářsky melodie hnutí hippies, a to ALL YOU NEED IS LOVE od The Beatles.

ŽIVOT A SMRT JOHNA A SCOTTA

Možná vás teď napadne logická otázka, jak je možné, že se John Phillips tak velkoryse vzdal ve prospěch Scotta McKenzieho nazpívání tak ohromného trháku. Vysvětlení je poměrně prosté: jejich dlouholeté osobní i muzikantské přátelství. Už jejich mámy byly dobrými kamarádkami a rodina Johna Phillipse má dokonce prsty ve Scottově uměleckém pseudonymu. Scott McKenzie se totiž narodil 10. ledna 1939 jako náš bard Ladislav Vodička (z roku 1931) ve Virginii původně jako Philips Wallach Blondheim. Své příjmení si vybral podle příjmení kmotra Phillipsovy dcery Laury; Scotta si prý jen tak vycucal z prstu.

Jejich hudební cesty se prolínají od poloviny padesátých let, kdy se potkali na jednom večírku. Oba v té době působili v různých vokálních skupinách. Prošli pak společně několika soubory, z nichž jsou nejpovědomější folkoví The Journeymen. Když vznikli The Mama´s & The Papa´s, Scott McKenzie poněkud překvapivě odmítl, aby se přidal. Pustil se do vlastní nepříliš úspěšné úsměvné sólové kariéry a s jejím rozvíjením mu pomáhal několika svými vlastními skladbami teď již renomovaný John Phillips. Opakovanému pozvání z 80. let, aby se připojil k oživené skupině, však již Scott neodporoval. Vynořil se tehdy poněkud překvapivě z hudební nory a života outsidera i v roce 1989 v novém kabátě skladby SAN FRANCISCO od Petera Slaghuise (= HITHOUSE).

Konce obou stěžejních muzikantů však byly k pláči. John Phillips se rozvedl, několikrát se kvůli drogovému držení a víře dostal do rozporu se zákonem a musel povinně za katr. V roce 1992 mu museli transplantovat játra. Zemřel na srdeční zástavu v březnu 2001. O zhruba deset let později ho následoval jeho kámoš Scott McKenzie. Ten si nejprve prošel odvykací kúrou od závislosti na drogách. Od roku 2010, kdy ho postihl infarkt, prakticky až do své smrti 18. srpna 2012, stále pendloval hlavně mezi nemocnicí a svým domovem v Jacksonville na Floridě. Lékaři mu diagnostikovali velmi závažné onemocnění, které způsobuje rozklad nervového systému, takzvaný Guillain–Barre syndrom.

Oba přátelé však jistě mají ve svém hudebním nebi dobrý pocit z toho, že jejich píseň SAN FRANCISCO i po 50 letech od svého vzniku dokáže lidské tváře dojímat a po celé planetě vracet posluchače do ozdob a do dob, kdy věřili tomu, že stačí květinami „nakazit“ celý svět, aby konečně fungoval na bázi porozumění bez válek… A ty, kteří to osobně tehdy nezažili, stále nakazí krásnou a neotřelou melodií, starou jen slušivých 50 let.

https://www.youtube.com/watch?v=OJdRw6VCWyA