:) MILÁČEK NÁRODA? SILÁČEK Z MARODA, JAK SE KASÁ BLANCA V R.O.H.U. MAROKA... VZPOMEŇTE I LUĎKA MAROLDA, VČERA BY SLAVIL SVÁTEK

François Villon vybičoval Závěť, Karel IV. jako preVít Nejedlý žrádélko pro havěť

bořitelé mýtů neuvažují o teamu, Paľo Habera z Teamu katedrálu málo vystavět

na plánku blueprint se culí, Sarajevo sedm kulí, dvanáctý duben kedluben nezahuben

hubeňourek z třináctého dubna Brigita není dieta, pieta Miloše Formana ne Evita

revitalizace instituce kravína u frašky od vína a viněta flašky neobkreslená Alšem Mikolášem

jen s památkářem mohu zavděk vzít aprílovým novým lokálem, s portálem

bez palem, s paletou staletou, s perfektním výročím Miroslava Horníčka

fascinoval ho génius i příměr Maxe Švabinského s Alšem, ovšem, ne u koníčka

potkáš kominíčka, ne U Ježíška Tylův přenos Krylův, jen piánka Ryánka Hollwega & nirvánka bez ega

a Vladimír Remek jak Podlaha Přemek receptem vymyslí přemet i přelet nad pointou bacha, achtung baby, slabá aviatika se jako krůta krutá vyleká…

Zeptali jsme se za vás třetího apríla 1963 ve Svobodném Slově v nesvobodné zemi před 55 lety:

INTERVIEW S DVOJJEDINÝM

„Kdo je to vlastně onen »Neprakta«, který k vám – i do jiných šaskopisů časopisů – kreslí ty vtipné kresbičky?“ – zněla otázka čtenáře Jánoše Skřivana z Příbrami, české khaki verze od Jánošíka. A tak jsme k jejímu zodpovězení pozvali »onoho Nepraktu« na pokec do redakce.

PROČ jste přišli hned ve dvojím vydání?

My jsme Neprakta, vlastně dvě jeho půlky.

Čili Nepraktové.

Ne, jeden – dvojjediný.

Tedy se jeden jmenuje Ne a druhý Prakta. Nebo Neprak a Ta?

Nic takového. Jeden se jmenujeme Jiří Winter a druhý Béďa Kopečný. Dohromady Neprakta.

A jak jste se k sobě vlastně dostali?

Seznámil nás už ve studentském věku společný zájem, stejná de facto záliba: starožitnosti a orientální památky…

Pěkný koníček. Jaký je poslední přínos do vašich sbírek?

Ne koníček, nýbrž ještěrka. Jelikož sami nemáme příležitost cestovat po dálavách, jsme odkázáni na dary. Posledním byla novoroční blahopřání, krabička s nápisem „P.F. 1963“. Uvnitř byla živá ještěrka z Libanonu.

Co s ní?

Nu – nezbylo než koupit terárium a shánět moučné červy. Protože nejsou, bylo nutno založit vlastní chov, abychom udrželi vzácný dar při životě.

Tak to je, když někdo sbírá kuriosity!

Ale kuriosity nám pomáhají i v práci. Pomohly nám seznámit se s historií neandrtálců, lidí empírových i secesních, rytířů atd. Nyní tyto znalosti uplatňujeme v kreslených vtipech.

Jak jste se k nim dostali?

Vždycky nás lákaly noviny, jejich rychlost, aktuálnost, improvizovanost. V roce 1948 jsme nakreslili první fór: velitele zásahové jednotky požárníků, který z žebříku zalévá své milence květiny v okně čtvrtého podlaží hasičskou stříkačkou. Vtip tehdy uveřejnilo Svobodné slovo a pak už se naše kresby objevily v Dikobrazu, tvořily ilustrace knih a vlastních publikací a byly s úspěchem ukazovány na více než 50 výstavách a dostaly se i na televizní obrazovku.

Jak se vlastně ve dvou kreslí?

Nezlobte se – to je naše výrobní tajemství.

Jste stále pohromadě, abyste mohli pracovat?

Ani ne. Někdy se spojíme i telefonem, pokud funguje. Jeden bez druhého neuděláme ani krok. Vlastně – ani čáru.

A kolik už jste nakreslili vtipů?

To vám můžeme povědět přesně. Všechny je totiž číslujeme. Uveřejněných jsme dosud měli přes 5500. Nakreslili jsme jich však dvakrát tolik.

Jste tedy jubilanti komedianti – vždyť to je kulaté číslo! Slavíte svá výročí?

Ani ne. V tom množství to nepozorovaně uniká. Příležitosti zůstávají nevyužity.

Jak jste nepraktičtí!

Snad. Odtud asi pramení náš společný pseudonym…

A tak jsme se s oběma půlkami Neprakty rozloučili naším i vaším jménem gratulací k jejich jubileu a s přáním, aby nám všem i nadále připravovali svými kreslenými prima nápady hodně prima příjemných chvil. Máte-li opět jiná přání, napište nám. Zeptáme se na ně za vás!