Dívce

Na lících vykreslilo slunce ti duhu

přes slzu jež po skráni ti stekla

slzu i v tomto pekelném suchu

jsi obětovala, když u postele jsi klekla.

A slůvka něžná, která dříve jsi neřekla

smutek, kterým nádoba tvá přetekla,

když odešel a už se nevrátí

slzy tečou po tvých skráních,

pláčeš.

V hlubinách strží

i na vrcholcích hor

nikdy už nebudeš svěží.

Panenko malá, uplakaná

loutko pro něj ohraná