|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jakoby roztála benátská zrcadla
tak stojí v ulici včerejšků louže
ve světlo růže má navěky propadla
dlaněmi paprsek pomalu klouže.
Jak hlína voníš mi tady a teď
strništěm objímáš vteřiny mé
a každý staví svých myšlenek zeď
tvořených přítomným okamžikem.
Barvami podzimu maluji tebe
opadáš do naha přede mnou z listí
chutnáš mi jako má kapička krve
když si kluk rozbitý ret s pláčem čistí.
A jen tak jakoby venku zas prší
ptáci jsou na nebi jak hroty střel
a dolů padá déšť milion duší
co kapka touha má, kterou jsem měl.
|
|
|
