|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Na nebi zbyl turecký Měsíc a poslední hvězda
hvězda zářila jako oko napůl slepého vlka
a o ten háček Měsíce si ženské trhají punčochy
stejně jako o snubní prsten milencův
a vlk mne poloslepě vidí
říkám si
a pak jsem se zastavil a díval se tam nahoru
v přicházejícím světle babího léta tančil prach
a mrtví vraceli zpět těla spícím
být tak brzy venku má své kouzlo
člověk tak spatří mnohé
osahávající se opilé páry, které si myslí, že je nikdo nevidí
pár rozsvícených oken v panelácích
a Kristus je na kříži před kostelem
a tváří se jako já, když na tebe čekám v posteli a vím, že mi nedáš
pak přijede první autobus a odfrkne si horký vzduch
aby nabral ty, kteří jsou mezi dnem a nocí a zamrká na tebe blinkrem
a pak je ještě chvilka klidu
jsou slyšet vlaky, které zvoní za obzorem a napínají k prasknutí tětivy kolejnic
těmi prvními spoji, jež do rána spaly u dna
s očima reflektorů dokořán, tak jako ryby
a všude okolo je neviditelný internet a rádiové vlny a Bůh
a kdybych chtěl, můžu se teď třeba dívat na kamery jak je v Sao Paulu
nebo na moře nebo na to co vidí Hubbleův teleskop
nebo na to jak mi je
a být tak všude a nikde
rozmixovaný na milion přítomností
ale já si vystačím s nebem
a dívám se, že hvězda se rozplynula a Měsíc zmizel spolu s nocí
po níž neštěkne ani pes
a já se pomalu jen dávám do chůze
a zanechávám šlépěje mé noci
v písku měst
|
|
|
