Díval se na ni jak odchází. Vůbec nepociťoval lítost, i když věděl, že jí ublížil. I když věděl, že jí teď stékají slzy. Nic neudělal. Nerozběhl se za ní. Místo toho vzal do ruky mobil a začal něco rychlými pohyby psát.

Crrrr. „Sakra, to bude zase den,“ zabručel a automaticky zapl mobil. První věc, co hned po ránu udělá. Tichý, skoro neslyšný tón mu oznámil, že mu přišla zpráva. ONA.

 „Milacku nemlc, ubiji me to. Rekni mi,co se deje. PROSIM.“ 

Vstal a šel si udělat kafe. Hlavou mu křižovalo tisíce myšlenek.  Ani jedna nebyla o tom, že by jí odpověděl.  Jí určitě ne. Nevěděl, CO jí napsat. Nevěděl, na CO se má vymluvit. Nevěděl, JAK jí říct, že celou dobu miloval jinou …

Je hrozné opouštět někoho, kdo žije v iluzích. Je hrozné říkat tomu někomu, že už slovo miláčku do naší rovnice prostě nepatří. Připadal si jak zrůda. Připadal si tak, protože mu to bylo JEDNO. Bylo mu jedno, jak zareaguje. Jen už ji chtěl mít z krku. Její přítomnost, její sms-ky, její hlas na něj působily jako přitěžující okolnosti. Vzpomněl si, jak se mu protivilo vedle lehávat. Nemohl snést ani myšlenku, že už na něj v jeho bytě čeká a proto kolikrát radši přespal u kámoše. V poslední době jí radši řekl, že má hodně práce a ona snad pochopila. Minimálně to, že v jeho bytě nemá co dělat. Odstěhovala se. Vzpomínky na NI ho spoutávaly a nořily víc a více do toho bahna přetvářek …. Musí se jí zbavit, jinak se zblázní.

„Uz mi nepis. Na nic se neptej. Je konec. DEFINITIVNE.“  Zpráva odeslána.

Pip. Kuchyni se ozval pronikavý zvuk mobilu. SMS. KONEČNĚ! Napsal. Tak přeci. Myslela jsem, že se zblázním. V noci jsem vymýšlela tisíce kombinací, proč nebo co se stalo? Změnilo se snad něco? Proč mi neodepisoval, vyhýbal se mi … Vždyť ho přeci MILUJU a on to ví. Nebo je právě tohle špatně? Je si snad mnou jistý?

Prásk! Mobil jí spadl na zem. Její oči náhle ztratily jiskru. Tu pověstnou jiskru života. Tu, která je činila tak neodolatelnýma. Nepřemýšlela nad ničím. Jen tam tak stála a civěla do prázdna. Kdo ví, jak dlouho. Něco se v ní zlomilo. Od té chvíle je jiný člověk, jiná žena. Bez úsměvu, pochopení, slitování, bez lásky …