|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
V Americe, kvůli nedostatku legislativy, se usadil vžitý názor.. .
Autor: Zeanddrich E. (Občasný) - publikováno 12.7.2021 (20:42:58)
|
|  |
Žákovské citáty cont.:
::::::::::::::::::::::::::::
Lidem, žijícím v indiánských kmenech na severoamerickém kontinentě,
na rozdíl od velké části tehdejšího světa, chybělo v mysli povědomí
o nějakém velkém zděném nebo kamenném městě v dohledu několika
tisíc kilometrů kolem dokola. Tím se jim potom značně zmenšila možnost účinně
odolávat náporu Evropanů, protože neměli v tomto směru jakoukoliv oporu.
Lidé, žijící na na severoamerickém kontinentě, měli po tisíciletí k dispozici značné množství potravy i prostoru na počet kilometrů, a tak si neosvojili nutnost zapojit se rozumně i do povinností a strastí obohacujícího městského života, což se jim potom, po příchodu Evropanů, silně vymstilo.
Způsob života severoamerických Indiánů nenutil lidi vymýšlet složitější vynálezy, a tím po tisíce let zaostali za celosvětovým pokrokem.
Severoamerickým Indiánům došlo, že žili dost lehkomyslně, bez podrobnější civilizace, asi až tehdy, kdy evropská bota vehementně sestoupila z lodí na jejich rozlehlou domovinu. Tto už to ale nemohli moc dohnat.
Ze způsobu života severoamerických Indiánů se můžeme poučit, proč je pro přežití národa důležité snažit se držet krok s celosvětovým nejpokročilejším vývojem.
Indiánské obyvatelstvo se snažilo vyrovnat svou technologickou a hmotnou zaostalou nedostatečnost obchodem, a částečně krádežemi, to se jim ale pouze povedlo u koňů, a později v tom, že psali stížnosti americkému prezidentovi.
Že se s evropskou invazí nedá domluvit si kočovné Indiánské obyvatelstvo i na severoamerických prériích uvědomilo v okamžiku, když jim zásobovači a dobrodruzi, hlavně pro nesmyslnou zábavu, v několika málo letech zdecimovali milionová stáda bizonů.
Evropská civilizace si hlavně na Západě udělala u Indiánů nedobrý dojem kvůli necivilizovanému předvoji dobrodruhů, a hledačů kořisti všeho druhu.
Evropa začala Ameriku uznávat za rovnocennou část světa, až když je k tomu donutili jejich potomci, kteří se tam ..natrvalo usadili.
V Americe, kvůli nedostatku legislativy, se usadil vžitý názor, že bohatství člověka je dovoleno shůry, a tak se nemá závidět, ale snažit si ho svojí snahou a pílí vydělat taky.
Hrubé mravy evropských přistěhovalců se z velké míry odvíjely od toho, co za druh lidí se tam hlavně stěhoval, ale také od toho, že tam nebyla téměř žádná legislativa -, ale i kdyby byla, tak stejně by ji tam neměl kdo po těch lidech striktně vymáhat dodržovat.
Po několik staletí mohli v Americe najít útočiště i vyhnanci, učenci a různé církve a hnutí, apod., z Evropy, museli si ale zase sami vynahradit ochranné funkce nepřítomné jakékoliv armády a policie.
Po roce 1492 jsme na lodích do Ameriky začali přesouvat naši civilizaci.
(( ...)).
Indiánské obyvatelstvo se několik set let nedovedlo proti evropské invazi sjednotit, a potom už na to bylo pozdě. Důvodem pro to ale byly i jejich žabomyší sousedské spory, při kterých se nerozpakovali dočasně a krátkozrace se s dobyvateli proti svým bratrům spojit.
Na indiánském obyvatelstvu si názorně můžeme ukázat celosvětovou platnost vývojových sociologických pravidel, které se tam ve valné míře ovšem nemohly vůbec projevit.
..
..
Indiánské vůdcovské osobnosti měly v bojích proti evropským vetřelcům jen dočasné úspěchy hlavně kvůli tomu, neměli odkud vybudovat tisícové či desetitisícové armády kvůli velkým vzdálenostem, nebo i nedůvěře k jejich indiánským sousedům.
Mnohé indiánské vůdcovské osobnosti si dobře uvědomovaly nezbytnost spolupráce s evropskými přistěhovalci, oběma stranám to ale dost často pokazily zločinecké nezvladatelné živly z jejich řad, které pak vrhly špatné světlo na celý kmen nebo národ. Vzbuzovaly tím potom i v pokojnějších lidech na druhé straně dalekosáhlé a těžko potlačitelné nenávistné tendence,
Severoamerické národy se ztratily ze světa kvůli neoblomnosti pravidel při dlouhodobém a přirozeném střetu dvou kultur.
Někteří vůdcové Indiánů byli příkladem toho, jak se může dostat do dlouhodobé bezradnosti i člověk s dobrými úmysly, kdy mu potom pro jejich národ zbude jen zmírňující ústupová taktika, spojená s asimilací, a širokým přijetím nových hodnot.
Indiánské obyvatelstvo mělo v sobě širokou a stěží potlačitelnou lehkost, hrdost a nespoutanost, a tak otrokáři si na plantáže raději draze, přes oceán, dováželi pracovitější africké obyvatelstvo.
Pohled na osudy indiánských národů nás může v mnohých jednotlivostech i v celku hodně silně, všeobecně poučit, protože jsou očištěné od mnoha rozptylujících vlivů, které jsou běžné jinde ve světě.
..
..
(( ...)).
|
|
|
