Nekonečné titulky.

Když zavřu oči
vidím jen rovnou čáru
jako by se odpojovaly přístroje
a pak v rychlosti aspoň jedno kafe

v kantýně už zhasly světla...

Tady u toho okna
za nímž rozkvetlý kaštan šumí
včely se motají
narvané batohy sotva utáhnou

tak tady u toho okna
ho nechte vychladnout.

Když otevřu oči
za oknem rozkvetlý kaštan šumí
to zas bude hospodský nadávat
až mu sputníci poletí do polívky
pak zežloutne listí
a opět půjdu se svou ženou
cyklistickou stezkou bez cyklistů
kreslit první stopy ve sněhu

a nekonečné titulky
které nikdy nikdo nebude číst
poběží dál
na Bůh ví jak širokoúhlém plátně.