Černobílá šachovnice

vrže prkny starých podlah

střelci s šípy rozhodli se

pěšce chránit v chladných chodbách.

Navěky mlčí v polích studu

nekryli si s rozvahou záda

z rozvalin starých věží

cár praporu do tmy mává.

Koňům jezdci splašili se

v příkopech tlí jejich těla

ctí svou ve hře prodali se

službám v boji za anděla.

Slaboch šelma v roli krále

třese v poli sám svůj strach

chladem zmrzly představy báje

z šatů cítit prohry ŠACH.

Síla dámy křídou skrytá

uzavírá partii

bez námitek konec vítá

přijme danou hostii.

Depozitář pokryt prachem

klíč otáčí v zámku vrat.

bílá mění barvu nachem

éterem pluje výhry MAT.