|
|
|
| |
Hledání cest
když jsem se vdávala
byla jsem kostelní myš
dvě prošívanky (ale péřové)
ve čtvrtém měsíci
ve vypůjčeném kostýmu
stříbrný náramek od tchýně
(musíš mít na sobě něco cizího
pro štěstí
a pak mi ho stejně dala
tak nevím)
alespoň jsem si prosadila
nábytek na splátky
(ze svých 750 Kč měsíčně)
aby mi hlavou neznělo
…zaspala nevesta v Strážnickej dolině… *
chtěla, abych jí říkala
jménem, nebo maminko
půl roku jsem si kazila češtinu
tím neoslovováním
měla jsem ji ráda
měla jsem je ráda všechny
ale hrozně jsem se styděla
styděla jsem se za to
že mámu má každý jenom jednu
za to, že toh o mýho nebaví se milovat
za to, že mi to vadí
že mi v žilách proudí žhavá láva
která se bojí
aby nevyvřela na povrch
a hlavou mi znělo
…za Janičkom, za Janičkom, nič bych neplakala, **
a za Jurkou, a za Jurkou Dunaj preplavala…
říkala jsem si, zvykneš si
nosila jsem své těhotenství
jak vztyčený prapor blaženosti
pyšná a cenná
jak Sofia Loren v tom filmu
kde byla pořád těhotná
aby mohla prodávat
podloudně ciga rety
kalvárii prvního porodu
jsem setřásla jak hloupou noční můru
a na otázku: ještě chceš šest dětí?
jsem křičela z balkonu Krčské nemocnice
ke zděšení všech okolních
prvo- i druhorodiček:
j asně že ano!
jen dvě jsem protlačila na tenhle svět
krásné a zdravé
a do vínku jsem jim tajně dala
pýchu že jsou
že jsou právě takové
a po večerech jsem jim zpívala
tím nejkonejšivějším hlasem:
…hajaju, hajaju, pojdeme do haju,
natrháme kviťa, pre to naše diťa…
čtyři roky plínek a utírání nosů
a taky čtyři roky nekonečné laskavosti,
sestřinýho štěněte
(někdy jsem nevěděla čí jsou loužičky)
a krupicových kaší
(občas jsem nevěděla, kdo ji z které misky)
všechno se mi to motalo pod nohama
všechno se mi to motalo v hlavě
zapomínala jsem mluvit
unavený manžel každé pozdní odpoledne
(dožadující se teplého oběda)
nebyl tím nejlepším rozptýlením
noci jsem proplakala do polštáře
(prosit o lásku je tak zahanbující)
a hlavou mi smutně znělo
… priažme si len priažme, jedna podle druhej,
spriadajme myšl‘enky do tej nitky dl‘hej… ***
v zoufalství a hanbě jsem začala
střídat dlaně, které mě hladily
a ústa, která i mluvila
jen se nezaplést
(ještě dlouho jsem to nechtěla vzdát)
až …
copak se dá spílat tříletému děcku do pitomců
když si neumí zavázat tkaničky u bot
místo naučit ho to
a tak to šlo kapka po kapce
přelétala jsem z noci do noci
tu divadlo, tu koncert
(ten můj usnul i v Svatovítské katedrále
při Bachově Velké mši),
tu podloudné milování (jen se nezaplést)
a hlavou mi výhružně znělo
…falešná som bola, falešná budu,
chlapcov som šidila a šidit budu…
a roky, a rozvod, a roky, a práce,
a hluboké sondy do vlastních neznámých,
a řešení, a omyly , a ztrácení, a nalézaní,
a na konci toho všeho prapůvodní jádro
mého já
pochopení prosté pravdy,
že vyrovnanost není ani smrt,
ani omezení, ale naopak otevření hranic
až za obzor všednosti
odkud tiše prolíná po stopkách vinných hroznů
…chvala bohu, že som sa narodil,
že som svojich mladých rokou užil…
Vysvětlivky:
(pro neznalce folklórních vsuvek)
*v pokračování se zpívá …vsaň nevesto hore, už ses dost naspala,
běž podojit kravy, ktoré‘s nedostala…
tedy evidentní vyč ítání nulového věna (i když mně nikdo nic nevyčítal, kromě mě samé)
**já vím, že se tam zpívá …a za Jožkou, a za Jožkou…, ale když ten můj byl Jirka …
***v dalším textu je …sama som sa sama, do l‘ubosti dala,
teraz tak banujem, až ma boli hlava … |
|
|