|
Třídní výlet
I.
v lahvích od chlastu
se choulej
zkřehlý embrya
zima jde od vody
ze mě, z něj
tekutej abstinent
opilej kolektivem
podrážděnej zaseklym zipem
svý lásky utíká
k rybníku
odhazuje mikinu, sandále
šortky, pruhovaný trenky
falešnej úsměv, tričko
a skáče
do vody
do sebe
do mě
II.
ze sebe
z vody
ze mě
vylézá
celej zúčastněnej
vibruje
přetéká
nebe v něm drnčí
svojí pártónovou slavnostní
skladbu
přibíhá pes
černej, s falešnym knírem
„Sundej knír,
ďáble,
poznal jsem tě !“
křičí abstinent, strhává psovi knír
pes odbíhá a
abstinent
si ten knír sám lepí nad popraskaný rty
aby se nepoznal
v odraze
na hvězdama rozbodaný hladině
|
|
|
