|
Když si tak chci vzpomenout...
Snad se všechno nerozteklo
V mozaice hlasivek krkavců
Roztříštěných do pískovcových skal
Pamatuju jak se...
Zacuchané borovice prohnuly smíchy
Nad důlkem za patou,
Když jediným vodítkem zpět
Bylo zrcadlení mělkých stop.
Nakonec...
Snad všechny cesty zarůstají chmelem.
A když pak sečtete kroky s údery pražců.
A umocníte vše napětím mezi rty,
Vzpomínky které vám zůstanou,
Máčené v hořké čokoládě
Ulpí v jazycích polobotek.
A když si tak chcete vzpomenout,
sejmete z podrážek otisky cest.
| 
