|
Moje duše je obnažená
Až na jednu pruhovanou podkolenku
Mám ji moc dobře schovanou
Takže ji opravdu nikdy nepropiješ
V pruhované podkolence se toulám ulicí
Šrafovanou odpoledním stínem
U zmrzlinářského stánku si kupuju
Dvě ohromné chlupaté koule
- údajně pistáciová –
klátivým krokem imituju bezstarostnost
čtrnáctiletých copatých
snad si mě nepovšimneš
přehlédneš mě v té krátké skládané sukni
a nad ránem v prochladlé nádražní hale
přispěcháš k rozhořčené policejní hlídce
- ta je od nás –
a odvedeš mě do svého auta
jako už tolikrát
a stejně ti zas uteču
vždycky budu číhat na tu správnou chvíli
protáhnu se kolem šachového stolku
co hergot čekáš
v sedmdesáti už nemám co ztratit
stále dokola přeplítám pruhovanou podkolenku
šedé chmýří mírním beruškami
a jdu si teď hned koupit jednu pistáciovou | 
