|
| |
 |
Básničky tisíce a jedné kapky rosy
Autor: Andreas () - publikováno 11.11.2000 (16:23:30), v časopise 13.11.2000
|
|  |
Jsem ostře napadenej les,
jsem vítr z Kirgistánu,
jsem laik přes Nirvánu,
jsem zlej sklamanej pes!
Neručím už ani za sebe
a zpívám Ti na cestu dlouhou.
Odcházíš a slz mých nebe,
odcházíš - touhu nad hlavou.
Jsem výmol bez šibřiny, opuštěná duna,
kopeček svatý bez lysiny a v prach tesaná runa!
Bylas ještě holka a já místo Tebe setkání měl s drakem.
Dobře nám tak, nestih´ -tak jede!
...pod kapotou s lampasákem!
Rozvrh jsem si taky zapomněl
na pracovním stolku,
je to kluk, jenž školou zpitoměl a v šestnácti neměl holku!
I když asi vlají vlasy všem a nejen Tobě,
bezohledu na pohledu toliko mi záleží, a já vím...
... mám naději!
|
|
|
