Musím se s vámi podělit o příhodu, která se mi stala nedávno u oběda.

Tak jako každý den i včera jsem šla s přítelem na oběd o polední pauze. Většinou chodíme k Rozvařilům a včera měli skvělé menu...plněné knedlíky vepřovým masem se zelím. Mňam, mňam...prostě jedno z mých nejoblíbenějších papaníček. Když nám pani servírka po polívce (kterou mimochodem nesnáším) donesla knedlíčky, už mi pořádně kručelo v bříšku. Pani před nás položila talíře a my jsme se pustili do jídla. A vtom se ozvalo: "Ahóóój!" S přítelem jsme se na sebe nechápavě podívali. To "Ahóóój!" totiž vycházelo z mého talíře. "Ahóóój!" zase!!! Teď mluvil ale Štefiho talíř. 'To snad není možné,' říkám si v duchu, 'naše talíře spolu mluví!' "Jak se jmenuješ?" ptal se můj talíř dál. "Knedlinka, a ty?" odpověděl Štefiho talíř. To nám už nedalo a hlavy jsme sklonili až ke knedlíkům. A co nevidíme! To nemluvili naše talíře, ale naše knedlíky. Ten můj, představil se Knedlince jako Knedlík, na mě kouknul a říká: "Co čumíš? Ještě si neviděla mluvit knedlíky nebo co?" Pak se otočil na Knedlinku a říká: "Kotě, co budeš dělat po obědě? Nechceš zajít do kina? Mám lístky na nejlepší místa..." Knedlinka se vyzývavě usmála: "A co když řeknu, že už něco mám?" "Tak to přijdeš o nový trhák s Melem Knedlbsonem...ale jak chceš.." pohodil Knedlík svou hřívou a seskočil z talíře na mou sukni, kde zůstal mastný flek a pak na zem. Knedlinka jenom zamrkala a vzdechla: "Ooooch, to je nabiják...", mrkla na mě, "Knééédlíííkůůů, počkééééj!!! Jdu s Tebouuuu!!!" Ještě jednou se podívala na Štefana a na mně a udělala rozkošné "Pápá". Pak seskočila na Štefiho kalhoty, kde taky zůstal mastný flek, udělala 'hop' na zem a dohonila Knedlíka. Viděli jsme jak Knedlík chytnul Knedlinku za zadek a spolu odknedlíkovali do kina. Podívali jsme se na sebe, otevřela jsem pusu a chtěla to okomentovat, ale.... "Ahóóój!" ozvalo se ze Štefanova talíře........