KAMENNÁ

Ještě je ve mně úzká ulice
je z kamene a přímá
nevšímá si
kousavých lišek z vinice
polí, kde napadrť jsme rozváleli klasy.

Ještě je ve mně hora s lomem
a já to vím, že kámen roste
že tepe
že se na nás dívá
Hrbáč má v nohách vypleněná pole
ukázal skálu, sochu skrývá
rozlámal
svlékl
na dlažbu mu zbylo
tak jako vždycky kolem sochy zbývá.

Ještě jsou mezi námi mosty
nevíra vodou, po kamenech skáče
A ti co lámou
zasněžení prachem
ti, co jim ruce do kamene vrostly
v horoucím tvaru vědí, kam se trefit
jak nahé děti sedí u hrbáče
a čtou tu
jak se nadechnout
a nechtít
úlomky pravdy v medu máčet.


13.září 1996