Kola na vodě se rozběhnou
a klopýtají o břehy,
o můj obraz vedle
pár zapomenutých střípků
lesku a tmy
a zapomenutých písní,
jež nikdo nezpívá
jen pije z jejich mlhavých
pramenů
a naříká,
že jistě zase zdraží toaletní papír...
Prošel jsem městem
potkávajíc stíny klátící se bludištěm
pravd,
pololží
a probuzených snů
a nikdo z nich neměl v tváři
smutek,
ale ani smích.
Jen šli a někdo tam nahoře
je pomalu vlekl ke konci,
tam s lehkostí
řízli se do prstu
o lesklé ostří kosy.
Padli do tmy,
za nimi troška hlíny,
pár slov,
černé sukno
a kámen,
už nestačili ani vykřiknou:
Nezapomeňte koupit máslo! Jistě zase zdraží..... |