Ten omyl zvony odzvonily,

                   i se srdcem puklým vydaly tón.

A bílé hrdličky nelítají.

                   Stojím a vzpomínám,

na loni, na letos, na zítřek.

                   A každé vítězství doutná porážkou.

S prohnilým trámem tancuji valčík,

                    ty tleskáš jak šílený.

A trnovou korunu nehledám.

                   Nemluvně křičí, že vyschl matčin prs,

zrezivěl prsten, dohořel most.

                    A kat lvům setnul hlavy.

Těším se z klamu a bublin,

                   žes utekl tam, kde lišky dávají dobrou noc

a není, kam se vrátit.

                    Pohasl Orion, obra zabily.

Dal jsi mi bouři

                   - já oplácím ji bleskem.