|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Katarze není vždy nutná
Akutní potřeba dotknout se
Téměř a přece nedosáhnout
Ekvidistanta tvého těla
Říká možná … možná
Iesus snad měl právo říct
Noli me tangere
Ale můžu já?
------------
Kam až lze dojít
A kam až se vzepřít?
Trhat a sám sebe přikusovat
Eventualit dorůstají myriády
Řád jakoby-skoro-nevyhnutelnosti
Iokasté možná byla krásná žena
Nebo nechtěla uniknout
A sama vyšla vstříc?
------------
Kdepak bratříčku pochyby
Aurora musis amica
Ty však za večera píšeš
Exkomunikace není vždy dílem lidí
Řez je v první chvíli čistý
I krev okamžik posečká
Než zalije to co lze
A – to sladko na jazyku
------------
Kaskády minulosti zvolna
Asimilují přítomnost
Takřka a nadoraz chtít
Eliminovat a uchovat ty
Řetězy a řetízky vzpomínek
Infikované touhou po čemsi
Neskutečném prchavém
A … něžném
------------
Kapitoly psané odzadu
A chtít se oddat pádu?
To nemůžu přijmout ten
Exodus poslušných a dobrých
Řady a řady běžících za nadějí
Iracionálně jít proti
Nenásleduju snažím se
A ne vždy jsem čistý
------------
Kniha jako nositelka mýtu
Ale kdo jí ještě rozumí?
Těžko se vyvázat z písmen
Existence
Římané už vztyčují břevna
I nezbývá než projít
Nezbývá než zvolit
Ale největší z té trojice je ...
|
|
|
