Jednou šel Pepa na procházku. Vesele si pískal, když tu náhle u jezera uviděl smradlavý bahno, ve kterym se rochnilo stádo prasat. Některý v něm jen tak spaly, některý po sobě to bahno házely a některý se v něm dokonce i potápěly. Pepa zakroutil hlavou, mávnul rukou nad ubohostí těch tvorů a pokračoval v cestě. Pak ale došel až k jezeru, a protože byla voda krásně čistá, uviděl tam svůj vodraz. Zdrcenej Pepa si uvědomil, že i von je prase. A tak, když se pak vracel domů, skočil přímo po hlavě do toho bahna mezi vostatní prasata…