Bylo nebylo, jednoho dne mě jen tak napadlo, jak my ty naše rodiče vlastně podvádíme. Zásadně si pravdu necháváme pro sváteční situace, málokdy se přiznáme k něčemu, co je podle nich špatný. Třeba ke kouření trávy. A najednou to tu bylo. Spousta obrazů, jako z filmu, tisíce mladejch lidí odcházejících za neřestnou zábavou. A k tomu se přidaly vlastní zážitky. Na tohle téma už toho bylo napsanýho až moc, ale přece… Nečekejte něco převratnýho, výzkumy nebo eseje, stejně tak jako nečekejte zhulený výpovědi vyvrhelů společnosti:o). Prostě jen příběhy ze života jedné osmnáctky a jejích kamarádů. Vzpomínky, zážitky, pocity… Zkuste si něco málo přečíst…