na stole

v baráku

sedí ženská co je hladem

rukou posouvá po stole vyjedené figurky hrnků

ubryndá si

ještěže mezi kouskama čaje jde chodec převlečený za mravence

nemá strach

bude

otiskem jejího prstu

ráda mu to sdělení nacpe na tělo

aby nebyl slyšet jeho křik

honem hlasitě vyškrabuje jogurt