Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.12.
Šimon
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
VOLALA JSEM TĚ (neposlanej dopis) z kolekce Mydriáza
Autor: nin-ex (Občasný) - publikováno 26.1.2004 (00:34:20)

kdes byl, když jsem tě volala?

 

            I.

 

poprvý to jsme byli spolu

těla propletený do dvou závěsů z korálků

dělali jsme si mřížku z prstů

spojený průnikem

svázaný vlasama

spletený řemínky z časových smyček

a já se potápěla

a volala tvoje jméno

a slyšela tvuj hlas

volals mě taky

 

            II.

 

seděla jsem v křesílku ve tvym pokoji

ty u psacího stolu

tak daleko

tak daleko

vůbec jsi nebyl ve svym těle

ten kdo tam seděl

mě nepoznával

tvrdý slova padaly ze stropu

za každym vyrostla skoba

černá

počítala jsem je

 

a marný pohledy

nepoznals mě

až jsem se rozplakala

 

volala jsem tě

křičela tvoje jméno

i svoje i naše

volala jsem tě

kde jsi byl?

 

            III.

 

chodila jsem ulicema toho velkýho města

noc byla Otevřená

rozumíš mi viď

otevřená

velikou kudlou

všudypřítomná krev

a myslim 3 x za tu noc

 

za zdí na tmavym dvorku

nějaká ženská něco začala ječet

radši jsem šla pryč

 

a druhej nášleh

u vody pod světlama a nebem

všechno se roztřpytilo

a obloha byla najednou mnohem dál

tam pod tim vysokánskym stropem

jsem byla doma

 

seděla tam pár hodin

a volala tě volala

a nikde ani živáček

němý výkřiky pluly

vzduchem

plnej vzduch výkřiků

některý se rozbily na druhym břehu

o stromy

ale některýs musel…

 

volala jsem tě

kde jsi byl?

 

potřetí krev na bobku na schodech

nějakýho mostu

na periférii

 

začala jsem se bát všech těch světel

bílejch a žlutejch

toho nebe a vzduchu

a každý minuty

(každá minuta zapečená do olova

buchtičky a ta marmeláda

jako zastydlá krev)

a volala jsem tě

jinak než předtim

 

chtěla jsem abys mě tak neviděl

nechtěla jsem tě protože jsem pochopila

že nesmim

„takhle já“

chtěla jsem abys přišel jako anonymní anděl

k anonymní malý holce

abys mě držel

abys tam byl

všechno by bylo zase zpátky

i kdyby to nezmizelo

byla bych v bezpečí

 

volala jsem tě

nejvíc za ten den

volala jsem tě

a volala jsem tě

a prosila modlila slibovala

a věděla že mě musíš slyšet

i když mlčíš

 

pak se rozednilo

a já jsem utíkala

nikdy předtim jsem na tom místě nebyla

jezdil tam vlak

 

            IV.

 

strašně jsem si přála

abys o mně věděl

nikdy jsem nemohla

ale když jsme byli spolu

často jsem moc chtěla

abys mě jenom pevně držel

sevřenou v objetí

a nechal mě vyplakat

dlouho

 

            V.

 

leželi jsme nejtěsnějc u sebe

a ty ses zlobil

a já se kála

zavírals oči před mýma očima

a tvý ruce si braly

líbila jsem se ti

a o to víc jsem cejtila

všechny ty nedoteky

ne oči ne rty ne vlasy ne srdce

volala jsem tě

a nesměla už nahlas

protože nesměla připomínat dávno

nesměla říkat Mám tě…

protožes mi už nevěřil

 

dávala jsem ti

každej svůj záchvěv

volala přes stisknutý rty

otevřela se jinak celá

očima rukama dechem

celá

volala jsem tě

kde jsi byl?

 

            VI.

 

v tom bytě bylo šero tikání hodin a vyčerpaný těla. měli mě všichni rádi, nevěděli, jak moc jsou cizí a všechny tyhle věci. já necejtila nic. já mrtvá. mysleli, že jsem nejvíc v pohodě. žádnej strach, stíhy, boje o moc. já jsem se jenom smála. před pár hodinama jsem o sobě chvíli nevěděla. šílenej hukot do stříbrný tmy, seš v pohodě? co ti je? co ti je? a já už nebyla – jen na pár minut, ale něco v mym vnímání se zásadně změnilo, jako bych zůstala někde strašně mimo. někde, kde jsem tě volala, protože tvý jméno bylo jediný slovo, na který jsem si dokázala vzpomenout.

volala jsem tě –

už nepřemejšlim jestli to slyšíš.

proč?

copak můžu jinak?

-

přišel do koupelny zrovna, když jsem si to odjela. začal mě líbat a mně to přišlo TAK nepochopitelný, jako kterákoli jiná LIDSKÁ činnost.cejtila jsem tu horkou stříbrnou tmu, milión věcí, ale to, co se odehrávalo v reálnym čase, se dělo stovky kilometrů od mě. opakoval, jak mě miluje, a moje jméno – vzpomněla jsem si, jak jsme se poprvé volali, ale nic jsem necejtila. bylo mi horko. slyšela jsem, jak se někdo snaží sám sebe přesvědčit, jak se snaží bejt ohromenej intenzitou, jak se mu dávám. ani si nevšimnul, že jsem MRTVÁ. začaly mi téct slzy, bylo mi ho líto, jak je slepej. a cizí. volala jsem tě, abys byl se mnou mezi těma lidma.

volala jsem tě a věděla jsem, že jsem tvoje. že kdybys mě teď viděl, zavrhneš mě úplně. nebo bys poznal, že tě nezrazuju? že nic nikomu nedávám?

 

poznal bys

že jsem všem mrtvá

kromě tebe:

 

volala jsem tě

kdes byl

kde?

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
 stanislav (Stálý) - 3.2.2004 > Luk Malér> 

egil nikdy nikoho nenapadá, protože ale mele někdy tak jaksi z cesty a velevšeobecně, tak si to člověk na sebe v pohodě vztáhne... pakliže tedy neví, že egil je hodný hoch, tůze žeroucí různý sofistikovaný říkačky teoretický, ovšem jaksi neuměle, čiliž výsledek je celkem nahovnový...

je to znalec... ale čeho, to tedy nevím...

(já se naopak za žádný osobní útoky nestydím) - nevidím je nikterak tragicky ani jinak k nepřežití...  


<reagovat 
 stanislav (Stálý) - 3.2.2004 > egil> mně od tebe v životě žádný avízo nepřišlo...  takže asi něco je špatně na tomhle systému, který používáš, taky se dycky divím, že ke mně prohovořuješ a já se to dozvím, až když náhodou ze sadomasochismu na ty srágory, pod kterejma to zpravidla bejvá, znovu vlezu... :o)
<reagovat 
 Luk Malér (Občasný) - 4.2.2004 > stanislav> Nejsi ty takové podšíffkov zlidlo?
<reagovat 
Flegmatik (Občasný) - 5.2.2004 > Moc se mi líbí.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
aJSha (Občasný) - 12.2.2004 > egil a Luk Malér sa budú močno ešte dlho rozprávať o všeličom :o)) (nechajme ich v tom)
Keď maliar cíti a potrebuje o tom vypovedať, nepýta sa ako by to bolo najlepšie, lebo to vie. Svojim spôsobom je výpoveďou aj smuha na bielomn plátne, ak je o niečom konkrétnom.
Ja si myslím, če rozobrať svoje pocity a dať ich na papier nie je ač taká banalita. NIEKEDY JE TO ŤAŽKÉ. A toto ... od časti I. až po koniec je také ... pravdivé. Dávam 5 .... bez komplimentov.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Iph (Občasný) - 16.2.2004 > Neuveritelny, ale az do tehle chvile se mi zdalo ze nikdo to nemuze citit tak jako ja ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 nin-ex (Občasný) - 17.2.2004 > Iph> 

Podle mě cítí tyhle věci hluboko uvnitř každej podobně... díky


<reagovat 
Rawen (Občasný) - 5.11.2004 > pozdě ale přece
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Levity (Občasný) - 12.8.2005 > bez dechu...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
.......... (Občasný) - 26.1.2004 > jedním dechem ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 26.8.2007 > ..........> jedním dechem dovnitř?
<reagovat 
<<<Starší    Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter