Město
Podivné město, podivné ulice
odněkud padá podivný sníh.
Podivné domy, podivní lidé
občas se ozve podivný smích.
Jen občas
Jinak je ticho - ticho, které bolí, které mučí...
Století před válkou, století po ní
všechno je stejné, všechno se mění
Kdysi prý poutník do města přišel,
by sebe nalezl opustil sebe.
To, co tam hledal, prý také našel
zmizel však ve světě, kde všechno zebe.
Ledové stromy, ledová řeka,
ledový koráb teď nemá kudy plout.
Šediví ptáci, šedivou mlhou
šedivé slunce marně chce proniknout
Marně
Všude je prázdno - prázdno, které ubíjí, které ničí...
Staletí před válkou, staletí po ní
vše je tak stejné, vše se tak mění
Nikdo z nás neví, kde vlastně leží,
všichni však poví vám kudy tam jít.
Vyprahlé místo, kde celý rok sněží
magické město, kde každý chce žít.
|