Bylo mi 16 let, když mě můj otec brutálně znásilnil. Tím završil deset let psychického týrání a pohlavního zneužívání. Tehdy jsme byli v domě jen my dva. Moje matka, Sheena, odjela dělat vedoucí na nějaký tábor. Kdybych tušila, že budu s otcem sama doma, nikdy bych se na ten víkend nevrátila domů ze školy.

            Po deseti letech častého pohlavního zneužívání jsem dospěla do věku, kdy už jsem nepovažovala za nutné jen tiše snášet jeho šílené chování. Do té doby jsem sama sebe tak nějak ochraňovala tím, že jsem zablokovala všechny myšlenky na to, co se dělo a ke  svému otci jsem necítila nic – žádné emoce. Myslím, že to byl můj způsob záchrany. Chtěla jsem předstírat, že se vůbec nic nestalo. Ale po pár měsících jsem se s ním začala hádat a hledala jsem způsoby, jak ho co nejvíc naštvat. Byla jsem plná vzteku kvůli tomu, co  mi dělal. Nenáviděla jsem ho a chtěla jsem, aby s tím přestal. Celá ta léta jsem se cítila beznadějně, nevěděla jsem co mám dělat, ale teď jsem byla jiná. Nebála jsem se ho a chtěla jsem si to s ním vyřídit.

            Otec platil slušné peníze za má studia na soukromé dívčí škole a také mi to dost často připomínal. A tak jsem se jednoho dne rozhodla na školu vykašlat – vlastně jsem úplně ztratila o studium zájem. On přikládal dobrému vzdělání a chování velký význam Pro mě to byl snob, který chtěl jen zapůsobit na své okolí a zajistit si tak pozornost lidí, což by mu pomohlo v podnikání. Ale já rozhodně neměla zájem mu nějak pomáhat v jeho popularitě. Chtěla jsem ho štvát, chtěla jsem, aby ho lidé nerespektovali a aby v něm neviděli toho, kým se snažil navenek být. Jako jednu z cest, jak mu  ukázat co k němu cítím, bylo utrácení jeho peněz. Začala jsem proto hledat vhodné příležitosti, Nebylo to těžké. Měli jsme rodinný účet u House of Faster, a tak jsem občas vzala své spolužačky a s nimi utrácela otcovy peníze. Každé z nich jsem řekla, ať si koupí ten nejdražší svetr a pak jsem za ně zaplatila kreditkou. Mělo to dvě výhody – hrozně jsem ho tím naštvala a zároveň se stala velmi populární ve škole. Jindy jsem vzala kamarádky na víkendové vyjížďky na koních . Utrácení jeho peněz se pro mě stalo jakousi pomstou, kterou jsem mu vracela to, co mi dělal. Nenáviděla jsem ho, bylo mi z něj zle a nesnášela jsem jakoukoli jeho přítomnost, nechtěla jsem, aby mě s ním někdy někdo viděl. Styděla jsem se za něj a styděla jsem se za to, že mě lidé znají jako jeho dceru.

            Když jsem si nechala dát první piercing do ucha, otec se rozčílil. Tak jsem pokračovala: 6 do jednoho a 4 do druhého ucha. Otec mi přikázal, abych už nikdy nic takového nedělala, tak jsem se druhý den vrátila s další náušnicí v uchu. Kdykoli mi ukázal, že se mu mé chování nelíbí, bylo to pro mě impulsem – byla to cesta jak ho štvát čím dál víc. Začala jsem pít se svými kamarádkami -  prostě jsem odešly ze školy, šly do města, kde jsem pily jablečné víno a většinou to tak přehnaly, že jsme nebyly schopné jít zpátky do školy nebo cokoli dělat. Škola brzo zjistila co provádíme a práskli nás rodičům. Otec se neskutečně rozčílil a to bylo přesně to, co jsem chtěla. A tak jsem pokračovala s pitím. Popravdě, chodila jsem se opíjet čím dál častěji. Léta mě strašil tím, že se nade mě povyšoval. Ale teď jsem se měnila a bylo jen otázkou času, kdy ve mně něco exploduje  - a on to tušil.

            Ten večer jsem šla do postele brzy, ale předtím jsem se pohádali a já ho zase pěkně naštvala. Řekl, že mě chování vůči němu je hnusné, nepřátelské a odmítavé. Vypadal rozčíleněji než obvykle a začal se chovat dost agresivně. Když jsem se sebrala a odešla nahoru, zůstal tiše sedět a bylo na něm vidět, že jen stěží ovládá vztek. Doufala jsem, že je tak rozčílený, že mě nechá celou noc na pokoji. Ale měla jsem divný pocit. Něco nevyřčeného viselo ve vzduchu – ještě nikdy jsem s ním nemluvila tak jako dneska. Pomalu jsem se svlékala a strach rostl. Byli jsme v domě sami. Cítila jsem nebezpečí? Oblékla jsem si pyžama – jedno na druhé, měla jsem na sobě tři vrstvy a třásla jsem se strach -  střídavě zimou a vedrem. Přitáhla jsem si peřinu co nejvíce ke krku a co nejvíc se do ní zachumlala, aby měla pocit bezpečí. Ujišťovala jsem se, že když jsem ho tak moc naštvala, jistě mě nechá na pokoji. Ležela jsem v úplné tmě a přála si, abych nikdy nepřišla domů. Napínala jsem uši, abych zachytila jeho kroky dole v přízemí. Ale všude bylo úplné ticho. Čas pomalu plynul a já začala usínat.

            Když vrazil do dveří, byla jsem okamžitě vzhůru. Srdce mi začalo bušit jako o závod a věděla jsem, že něco není v pořádku. Obvykle přišel potichu a klečel nade mnou ještě dříve, než jsem se probudila. Snad to bylo proto, že nikdo jiný v domě nebyl a on se cítil naprosto bezpečně. Rozsvítil světlo a strhl ze mě peřinu. Nic neříkal. Nic o lhaní jako obyčejně, když mě líbal. Než jsem stihla vstát z postele byl nade mnou. Ale obrovský strach, který jsem měla, mě nutil jednat také rychle. Cítila jsem jeho agresivitu a moje kuráž rostla. Dodnes nevím, kde se ve mně ta síla vzala, ale skrčila jsem nohy a vší silou ho kopla do hrudníku tak moc, jak jen jsem mohla. Naklonil se dozadu, ztratil rovnováhu a upadl na zem.

            Můj strach rostl. Na chvilku byl omráčený, ale choval se jako zvíře a vrhl se na mě. Chtěl mě uhodit? Nebo chtěl udělat něco horšího?  Tohle ponížení spolu s mým odmítavým chováním k jeho nadvládě nade mnou v něm vyvolalo zcela nekontrolovatelnou reakci. Chytl mě za ruku a odtáhl z mé postele k němu do ložnice. Ještě nikdy jsem ho neviděla v tak násilnické a nebezpečné náladě. Hodil mě na postel a strhl ze mě všechno oblečení. Ležela jsem na posteli a on na mě křičel, ať roztáhnu nohy a jsem zticha. Chtěl se mnou udělat několik porno fotografií. Teď už jsem se opravdu třásla strachy. Chtěla jsem utéct, ale měla jsem strach, že by mě chytil a co by dělal potom? Všimla jsem si, že foťák má připravený u nohou postele. Byla to připravená akce – věděl, že budeme v domě sami. Věděl přesně, co chce dělat. Bylo to jasně promyšlené znásilnění.

            Odmítla jsem s ním spolupracovat, tak mi násilím roztáhl nohy. Byla jsem zděšená. Dala jsem nohy k sobě a on vzal polštář, přitiskl mi ho na obličej a začal mě dusit. Měla jsem pocit, že musím zemřít. Snažila jsem se vyprostit, zoufale jsem se snažila nadechnout trochy vzduchu. Byla jsem mimo. Bylo mi strašné vedro, nemohla jsem dýchat. Tiskl polštář čím dál silněji a já cítila, že ztrácím všechnu sílu. Přestala jsem bojovat. Přemístil se k fotoaparátu a zakřičel na mě, ať roztáhnu nohy. Slyšela jsem cvakání foťáku. Síla se začala pomalu vracet. On stál za fotoaparátem, zíral do hledáčku a  já toho využila – skulila jsem se z postele a utíkala ke dveřím. Jenže byly zamčené. Chytil mě, strhl zpátky a hodil na postel. Začala jsem brečet a křičet, ale on zůstal klidný a řekl mi, že to nemá cenu – tady mě nikdo nemohl slyšet. Znovu mi položil polštář přes obličej  a pokračoval ve focení. Náš dům stál uprostřed necivilizace, věděl, že nemůže být nikým vyrušen. Přestala jsem křičet a začala ho prosit, aby přestal. Nemělo to cenu. Hrubě mi zasunul do pochvy vibrátor, pak mě otočil na břicho a svým penisem pronikl do mého konečníku. Byla to šílená bolest. Tělo mi ztuhlo šokem – nemohla jsem pohnout snad jediným svalem. Všechna síla rázem zmizela a byla vystřídána panikou.  Mohla toto být vůbec pravda? Mohl být doopravdy tak moc krutý a takhle mi ublížit? Chtěla jsem se probudit a zjistit, že to byla jen zlá noční můra.

            Zdálo se, že to nikdy neskončí. Ale dosáhl vyvrcholení, vystříkl a jako obvykle vytáhl kapesník, aby se očistit. Cítila jsem ze mě slezl, odešel a pak jsem slyšela jak jde klidně do koupelny. Zůstala jsem ještě pár vteřin ležet, abych se ujistila, že opravdu odešel. Cítila jsem se prázdná, otupělá šokem a bolestí. Vstala jsem a téměř doplazila ke dveřím. Klíč byl naštěstí v zámku. Odemkla jsem a jako ve snách odešla do koupelny.

            Tu noc jsem ho už neviděla. Dlouho jsem zůstala ležet v koupelně na zemi, omámená a zmatená. Byla mi zima. Zabalila jsem se do ručníků, ale i tak jsem se nekontrolovatelně třásla. Zranil mě – měla jsem hrozný průjem a krvácela jsem. Byla jsem unavená a chtěla se vrátit do své postele.

            Nešla jsem k doktorovi. Vlastně jsem neměla šanci to udělat. I kdyby, co bych mu řekla? Znamenalo by to něco si vymyslet a jaký příběh byste dali dohromady, aby měl smysl a zamaskoval pravdu?

            Další ráno jsem vstali jako obvykle, on mě vzal na nákupy a koupil mi dalšího koně, Pepper. Myslel si, že si mě může koupit. Deset let mě zneužíval, deset let jsem se snažila to ignorovat – myslela jsem, že v sobě můžu popřít všechno co se stalo. Ale tohle znásilnění  překonalo všechno to, co mi dělal předtím. Snad i on sám sebe překvapil svou brutalitou, Možná měl strach, protože jsem začala být drzá a on se bál, že něco řeknu před matkou nebo dokonce na policii.

            Jednou dělal fotky mé sestry Diane. Řekl jí, že ona je nikdy neuvidí a že jí je odkáže v poslední vůli. Celé naše dětství se nás snažil zastrašovat  a nutil nás mlčet.

            Po tom co mě znásilnil, jsem měla opravdovou chuť ho zabít, nebo ještě lépe, ublížit mu tak, aby cítil to, co jsem cítila já. Měla jsem dost toho, jak o něm všichni z okolí říkali, že je skvělý chlap a táta. Kdyby jen věděli. Má nenávist a zloba vůči němu se staly hlavní náplní mého života. On se mě snažil zničit, ale já byla připravena bojovat. Byla jsem si jistá, že on mě nikdy nedostane.

            A tak, ač to zní bizardně, vzal mě druhý den ven a koupil mi koně. Když se vrátila domů máma, byla naštvaná, že mám dalšího koně, protože už jsem měla dva a moc jsem se o ně nestarala. Koně jsem milovala, ale jak jsem dospívala, začali se mi zdát mnohem méně zajímaví než muži. Také to byla jedna z dalších cest, jak štvát otce a utrácet jeho peníze. Ty koně jsem měla opravdu ráda, ale protože to byl on, kdo mi je koupil, brala jsem je jako úplatek za to, že budu mlčet o tom, co se mezi námi dělo. Takže kdybych dávala najevo, jak moc je mám ráda, znamenalo by to ukázat otci spojenectví. Musela jsem je ignorovat, nestarat se o ně, jinak by si otec mohl myslet, že na mě může uplácet dál. Přišlo mi zvláštní, že se matka nezeptala, proč mi koupil dalšího koně, ale jako obvykle jsme o tom dál nediskutovali. Zase byl tam, kde chtěl být. Možná řekl matce něco o tom, co se tu noc stalo. Já jsem mlčela, ale musela si všimnout, jak moc ho nenávidím. To jsem skrýt neuměla.

            Ještě dlouho jsem byla v šoku a pamatuji si přesně ten pocit, který jsem měla, když jsem si představila, že by se ona noc mohla opakovat. Ještě po roce, kdy už se nic nedělo, jsem se bála.

            Přestože přestal chodit do mého pokoje, často vyhledával příležitosti k tomu, aby mě mohl přimáčknout ke zdi a říct si o „opravdovou“ pusu. Takže jistá forma zneužívání pokračovala. Bylo mi zle z jeho chování  a čím dál víc jsem si uvědomovala, jak moc je můj otec perverzní.

            Došlo mi, že si asi našel někoho jiného, ale udělala jsem to, co většina – nechala jsem si všechno pro sebe. Za následek to mělo to, že jsem přespávala na různých místech a v podstatě se nechávala zneužívat jinými muži. Později jsem zjistila, že lidé, kteří byli zneužíváni, na to reagují různě. Jedním z důsledků zneužívání je radikální odmítání jakékoli formy sexu, jiní lidé se stanou homosexuály a další se začnou chovat velmi promiskuitně a extrémně často střídat sexuální partnery. Měla jsem nízké sebevědomí, protože jedinou formu lásky, kterou mi můj otec ukázal, byl sex. Vyrostla jsem s touto představou o lásce a o tom, co muži chtějí. Na čas jsem se stala anorektičkou a začala brát drogy. Dovolovala jsem mužům, aby se mnou souložili, ale nevěřila jsem jim, nevěřila jsem, že by někdy mohli být otci mých dětí. Byla jsem na čtyřech potratech, protože jsem nechtěla mít děti, které by jejich otec zneužíval. Dívala jsem se na život hodně černě, začala jsem upadat do depresí a beznaděje. Zdálo se mi, že život ztratil jakýkoli smysl.

            Do téhle doby neměl nikdo tušení o tom, co se stalo. Dokonce ani má matka ne. Otec mi vždycky říkal, že to je naše malé tajemství. Měla jsem podezření, že se nejsem jediná z rodiny, komu se to stalo, ale to bylo až krátce předtím, než jsem zjistila, že můj příběh je také příběhem dalším blízkých členů rodiny, včetně mé sestry Dianne , tety Elspeth a  sestřenice Karen.