ariel (Občasný)

Už minule jsem si všiml, že chceš patrně něco sdělit, což je mi sympatické. Mám radši skrytá sdělení než výpovědi o dojmech.

Realizovaná láska není nikdy ideální, ale člověk to zase a zase zkouší a tím... se něco vyvíjí. Člověk nesmí litovat, ale žít - naplno (jenom to, co dokáže zabít samo sebe, je skutečně živé - Jung), člověk zažívá deziluzi, obrozuje se a ... Beru, možná bych ještě upravil formu, nějak ji esteticky zvýraznil. Tedy jestli se v tom výkladu nemíjím...

Jestli se nemíjím, tak mám taky možná trochu právo myslet si něco o těch, kteří se nad tím prostě dost nezamysleli.

ariel (Občasný)

myslím, že jsou umělecká díla postavená spíš na myšlence, nebo spíš na pocitu; ta první nesou nějaké poselství, ale jejich poselství nerovná se to dílo, musí tam být ještě něco navíc, něco nedefinovatelného, které nás nutí, abychom tam to poselství hledali, takže poselství je tím vlastně zvýrazněno; ta druhá podle mě musí být hodně silná, aby oslovila sama o sobě; ale většina dobrých děl má něco z obojího; obecně obhajuju spíše první druh, z důvodů konstitučních a taky protože si myslím, že jsou např. na tomto serveru nedoceňovaná; druhý druh mě osloví právě jen když je obzvláště silný, jinak mi všechno dost splývá dohromady

ariel (Občasný)

ovšem zajímavý na tom je, že autor to tak zřejmě vědomě nemyslel

ale i kdyby mě s mým výkladem poslal do prdele, myslel bych si svoje... to víš, každý vidí to, co sám zná

co znáš ty?

immaginacija (Občasný)

"lidem, kteří mají příliš jasno, moc nevěřím" to je tvůj problém

"svět mi nikdy nebyl příliš jasný, a proto ho vykládám" a myslíš že si ho tím objasníš? Co tě přivedlo k myšlence, že když nechápeš ty, nemohou chápat ostatní?

immaginacija (Občasný)

nesouhlasím s tvrzením, že každý vidí, co sám zná, ale můžem si o tom popovídat..

ariel (Občasný)

Popovídáme si o tom večer, až budu platit paušál.

Nevíš, jestli za určitý počet doporučení sdružení Loreta nepřispívá na poplatky Telecomu?

immaginacija (Občasný)

zkus o tom zavést diskusi

Naty (Občasný,Redaktor)

Řekla bych, že ta lakonická a zřetelně vyslovená moudra rozhodně mají co do sebe.

Poslední dvojverší je bezchybné a dobře to uzavírá. Tím, že ta konstatování jsou nerozpitvaná a stroze sdělná, ztrácejí, jinak logicky očekávaný, nádech mentorství.

Přesto tomu ale chybí kousek poesie, abych to vnímala jako poetické sdělení.

Alespoň pro mne.