Program byl tentokrát poněkud chudší než při předchozím vystoupení, a také účast publika  o něco nižší, což lze snadno vysvětlit tím, že večer nekorunovala hvězda typu Vladimíra Merty. Vystoupení rozhodně prospělo přesunutí na časnější dobu (sedm hodin místo půl deváté), které zabránilo protahování do pozdních nočních hodin, přestože se standardně začínalo o půl hodiny později.

  Avšak zpět k programu: Nedělní divadlo vedené Petrem Marečkem nabídlo svůj běžný standard, trochu okořeněný pouze tím, že herci nebyli čtyři, ale pouze tři, a proto se museli v některých disciplínách prostřídávat. Poněkud nešťastný byl nápad vystupovat nikoli na pódiu, ale přímo na podlaze sálu, což některým diváků znesnadňovalo pohled na herce.

  Autory Totemu tentokrát reprezentovali tři básníci, z nichž pjer a g_morr vystoupili osobně, zatímco malehokubu01 přečetla redaktorka Naty. Zatímco úroveň vybraných textů byla vysoká, nelze totéž říci o jejich prezentaci - to platí zejména o g_morrovi, který sveřepě odmítal mikrofon, a jemuž proto nebylo při neustálém otvírání dveří do vedlejší hlučné místnosti příliš rozumět. Autor pjer, který prezentoval svá díla jako „v podstatě jedinou dlouhou báseň“, je v tomto stylu i četl, takže se posluchači v jeho poetických obrazech mnohdy ztráceli. Nejlepším výkonem tak bylo sice mírně patetické, ale srozumitelné a sdělné podání předčitatelky Naty.

  Po přestávce patřilo pódium dvěma rockovým kapelám -  Natotata a Wave. Zatímco první z nich svým poměrně jednotvárným stylem a anglicky zpívanými texty příliš nezaujala, druhá, podstatně melodičtější a s hlasově lépe disponovaným zpěvákem, dokázala diváky ke konci strhnout i k tanci.

  Přesto je však na místě otázka, podle čeho byly do Malostranské besedy přizvány právě tyto dvě kapely. Rocková hudba, založená na elektrických kytarách a bicích, kde jsou texty poměrně druhořadé (v případě první kapely dokonce téměř nesrozumitelné), by se mnohem lépe vyjímala v klubu, kde je přirozené se pohybově projevovat, než na básnické akci. Ostatně skutečnost, že většina tvůrců z Totemu strávila druhou část večera téměř výhradně ve vedlejší místnosti, a na koncertě zůstali zřejmě jen fanoušci obou skupin, mluví sama za sebe. Ve srovnání s výběrem interpretů, kteří vystupovali v dřívějším místě konání večerů Totemu, zaniklém Jazz clubu v Železné (folkoví, bluegrassoví či countryoví interpreti) se volba daných skupin jeví jako krok přinejmenším sporný.

   Listopadová Malostranská beseda tedy nebyla ničím překvapivá, přinesla pravidelným návštěvníkům akce to, na co jsou zde zvyklí. Otázkou do budoucnosti je však určitě zmiňovaná volba hudebních interpretů pro druhou část.