Strnulé pohledy, od jara do zimy,

křečovitý úsměv, pohled satana.

Sedí zde opuštěn, sám mezi lidmi,

legenda svůdců žen, uzavřen do rána

Všichni se mu teď vyhýbaj,

do očí se mu vysmívaj;

Cassanovi minulosti,

důchodcovi současnosti.

Jak se cítí Cassanova,

co prvně se zamiloval

a žena ho už nechce?

Na okraji rokle,

rozhodl se zbrkle.