ouvej (Občasný)

Z básně jsem v rozpacích.

Říkám si: inu, příklad, kdy kritik sám jaksi neumí. A proč by měl.

Je to prázdné, vyprázdněné. Ani tu atmošku nějak nevnímám. Obrazy rozbředlé, nijak nové. Nic, co by mě překvapilo, co bych už stokrát neviděla jinak - a třeba i lépe.

Jediná zajímavá věc je snad to šedé tělo

málo, moc málo na básničku s dvěma (?) doporučeními.