Konečně dovolená.......

Ruce za hlavou, starosti taky.

Všechno utopeno v moři nevědomí.

Všechno až za oceánem proradnosti.

Horký vzduch vlní obzor, za kterým se schováváte vy všichni.

Jste pryč.

Myslíte si, že jsem pryč já.

"Konečně si od ní odpočineme." říkáte si.

Do očí byste mi to neřekli.

Ale omyl!

To vy jste pryč! - Já odpočívám.

Já odpočívám a vy jste pořád součástí plánovaně řízené mašiny,

která vás formuje do sebevědomých kuliček.

Vy jste tam a tady já. ........Mimo to všechno.

Probírám se.......a přede mnou stojí prázdná lahev - moje prošlá letenka.