Havěť

Procházím se po trávě,

prodírám se houštím,

najednou mi docvakne:

Vždyť já nejsem zdejší!

Lehko zatoulat se můžu,

ztratit se, a cestu zpět už nenalézt…

Moment!

Vidím světýlka.

Ukazují správnou cestu,

nebo mě jen klamou?!

Rozum radí: Spoléhej se na sebe,

                     Nedůvěřuj ostatním.

Mé Já je příliš tvrdohlavé,

vydávám se za světly.

Bludičky jsou havěť,

ví to Rozum,

vím to i Já,

ale svítí moooc krásně…

3.5.2005