Muž mimo společnost
autor: Jáma
 

Já, muž mimo společnost, žijící už za jejím okrajem jsem býval mocným a uznávaným mágem. Nyní, jsem zneuznaný, ale stále ještě dost mocný. Byl jsem vážený pro své objevy, i pro své znalosti. Objevil jsem kouzla, které předčila ve své době mocné obrany ostatních schopných mágů. Vyvinul jsem kouzlo, které lidem umožnilo žít déle a bezpečněji. Byl jsem zahrnut bohatstvím, slávou, mocí, i láskou urozených žen.
Tehdy jsem začal uvažovat o zvláštních kouzlech pro muže, a jiných pro ženy. K podobným věcem jsou ovšem potřeba ženy, na kterých je lze zkoušet. Začal jsem si brát pěkné panny ze sirotčinců. Lidé si mysleli, že si je šlechetně beru za služebné. Jak se mýlili. Začal jsem s jednoduchými magickými úkony, neškodnými pro očarované. Kouzla to byla vskutku primitivní, např.: nechat zmizet různé bradavice a jiné. Zvýšit sexuální přitažlivost, přidat na fyzické kráse.
Potom jsem přistoupil ke složitějším, náročnějším a nebezpečnějším kouzlům, jako prodloužení a zintenzivnění orgasmu atd., ale nejdřív jsem vyvinul vcelku lehké, ale velmi praktické kouzlo způsobující skoro trvalou erekci. To se pro muže jako jsem já, ve vyšších letech hodí. Kouzla střední obtížnosti jsem testoval sám s dívkami, které v té době losovaly která ke mně do pracovny půjde v ten den. První rozkaz pro všechny byl: „Svlíkni se.“ Když jsem zahlédl tu úplně první, probudil se ve mně nevýslovný chtíč a já, maje před sebou pěknou pannu s velkými ňadry a štíhlou postavou, zapomněl úplně na magii a bez okolků si užil své. V té době se ze mě stávalo zvíře, prahnoucí jen po tělesných rozkoších. Žádnou z nich jsem neměl dvakrát. Moji sluhové jim za pomoci mých dříve vymyšlených kouzel, vymazávali paměť a rozesílali je do nevěstinců po celé zemi. U těch ošklivějších jsem se dokázal ovládnout a vyzkoušet nějaké z nových zaklínadel.
Z rozkoše se postupně stávala droga. Čím dál tím méně jsem se ohlížel na dívky, které jsem zneužíval. Spousta jich to ani nepřežila. Ale já zkoušel svá kouzla dál.
A pak najednou začal být nedostatek dívek. Pokoušel jsem se koncentrovat, ale pro těžké abstinenční příznaky z nedostatku sexu, jsem nedokázal nic kloudného vytvořit. Dívek bylo čím dál tím míň, a byly ošklivější a ošklivější. Tak jsem vydal příkaz mým věrným, aby začali na druhém konci země unášet mladé a hlavně pěkné dívky. Lidé se nestačili divit, a byli i takoví, kteří otevřeně prohlásili že to já ty ženy unáším. Dostali „náhodou“ velice ošklivou chorobu a „bohužel“ zemřeli v bolestech. 
Tehdy jsem již potřeboval deset dívek každý den. Obvykle umíraly hned po vyzkoušení kouzel a moji lidé je vozili do pouště. Tam jejich mnou poskvrněná těla ohlodávaly hyeny, až byly přecpané k prasknutí.

*Poznámka autora: Succubus je ženský démon, který po nocích navštěvuje muže a nutí je „obcovat do úmoru“.