Noční ztichlé město

 autor: Francois

 

Byl večer. Ztichlá letní noc. Stál jsem u otevřeného okna svého bytu, kouřil a  pozoroval  ztichlé město. Tmou prosvěcovalo tisíce světel z rozsvícených domácností. Co světlo, to žárovka. Co žárovka, to vypínač, co někdo rozsvítí a zhasne. Co vypínač, to alespoň jeden člověk.
Natáhl jsem z cigarety a sledoval tu fantastickou souhru jednotlivých životů. Kolik nás tu, proboha, jen žije !
Bydlíme ve své "jeskyni", kterou tak zvučně nazýváme domovem. Ráno vstaneme, dáme si snídani a vystřelíme do víru tohoto města. Ranní tlačenice v tramvaji, přečíst noviny, kafe. Někdo do školy, někdo do práce.
"Ahoj, jak se máš?" Zazní formální otázka, když potkáš svého známého.
"Díky, dobrý a co ty?"
"Jo, jde to." Formální odpověď.
Něco vyřídit, něco udělat, odevzdat práci, nakoupit, někdo vyzvedne děti ve školce a rychle domů, do jeskyně.
Je večer. Vykoupat, lehnout a spát.Konec dne jednoho průměrného života.
Ráno vstaneme, snídaně a znovu...
Z hluboka jsem se nadechl čerstvého vzduchu a zaměřil svůj zrak na jeden z velmi vzdálených domů. Byl to věžák. Jeden, dva, tři.....deset světel. Deset snídaní, deset životů. Žijeme v jednom městě a přitom se navzájem neznáme. Neznáme ani svého souseda. Když se potkají dva životy, dva životní příběhy, obvykle to začíná větou :
"Ahoj, jak se máš?"
Cynicky jsem se usmál své myšlence. Těch deset světel byl jeden dům a těch domů jsou tisíce...
Típl jsem cigaretu a zavřel okno. Musím si jít lehnout, protože zítra brzo vstávám....

Staré Město autor: Tanzdebil

stěny autor: M.O.R.

Město

autor: Rickenharp

Tiché figurky

za černými skly

jdou a netuší,

že v jarním slunci je město ještě špinavější.

Nahé duše,

tisknou cípy prostěradel

a sní o rtech,

protože město je barevnější na černobílém filmu.

Davy očí

se tajně ozbrojí

nenávistnými pohledy

a sestřelí každého, kdo by chtěl létat.

Město je přece jejich...