NA VLNÁCH OSSH

Milí čtenáři,

vychází další číslo pravidelně-nepravidelného časopisu Totem, kteréžto vám jistě přinese dlouhé okamžiky pohody a štěstí, obzvlášť máte-li na záchodě internetovou přípojku. Od předchozích čísel se třináctka trochu liší, provedli jsme pár změn a úprav, a protože jsou tak bezvýznamné, že byste si jich jistě ani nevšimnuli, budu je zde muset vyjmenovat. Z hlediska estetického jsme se pokusili dát časopisu trochu příjemnější ráz, především za pomoci jednotné šířky všech stran (ale ony určitě nějaké utekly...) a omezení palety barevných podkladů. Také došlo k jisté optimalizaci, takže pokud toto číslo budete prohlížet pod doporučovaným rozlišením 1024x768 (důkaz technické vybavenosti redaktorů Totemu), nemělo by už docházet k žádným problémům. A teď pojďme od vzhledu (podpořeného ilustracemi al-ashe) k té méně důležité části – k obsahu. Základním tématem, jež se celým číslem vine jako zubní nit zaseknutá v horním patře, je osoba Maxe Bubakoffa. Přinášíme vám obsáhlý rozhovor s Maxem, ukázku z dalšího připravovaného literárního projektu, jehož je spoluautorem, a dvojrecenzi jeho knihy Okolnosti smrti S.H., kde se střetne pohled můj s pohledem MiKy. Rozhodli jsme se totiž se Ztratilou trochu rozšířit stávající koncepci časopisu, a to jak z pohledu dovnitř, do Totemu, tak i představením něčeho/někoho zvenčí. Klasické hebké redakční výběry, stejně jako uživatelské a tematické stránky, samozřejmě zůstávají, ale kromě nich si můžete přečíst třeba profily básníka Igora Pomeranceva, prozaika Trumana Capoteho a zdejšího chameleóna Swedishe_nigga. A nejen přečíst.

                                            Příjemné utírání přeje za celou redakci

                                                                                                   Václav Mráz