Dusan  (od všeho něco...) >> Citace: "Svůj život jsem věnoval tomu, abych se stal tím, kdo jsem. Stálo to za to?"
Trošku se starám o to, aby Totem fungoval a pořád něco vylepšuji, aby jste měli fajn prostředí pro publikování a vzájemnou komunikaci...Baví Vás to ? Mě celkem jo :)

Martin  (básně, povídky, fotografie) >> Verše nepíší lidé. Píší je chvíle, které prožívají ...
Člověk myslím o sobě nikdy nic pořádného nenapíše, k tomu jsou jiní, aby mu řekli to, co nerad slyší.:) Nicméně narodil jsem se šedesát let po vypuknutí první světové války, tak mám rád mír, klídek, poezii a kávičku.

Petr (básně, fotografie) >> Miluj život i dny nad Tvé síly ...
Na své dvacet dva tři let trvající dětství se příliš nepamatuju ... ale ... více na mé osobní stránce.


SShane  (Co?Kdy?Kde?)

HACKMAN (povídky, úvahy, fejetony, básně)
To jsem celý já. Když mám napsat o sobě, tak nevím co a už vůbec nevím, kde mám začít. Takže laskavý čtenáři mi promiň.


Lucie  (fotografie) >> I ´m only happy when it rains
Když mi bylo pět let, krmila jsem u babičky králíky stonkama od pampelišek. Moc jim chutnaly. Když mi bylo šest let, musela jsem do školy. První den v onom ústavu pro mě znamenal totální iluzní krach mé dětské duše. Když mi bylo sedm, navykla jsem školskému socialistickému brain washingu a v jednom pražském obchodě s hudbou se vehementně dožadovala zakoupení Internacionály. Když mi bylo osm, pochopila jsem, jaké je to terno, nosit do školy sukni a celý den se pak chránit proti raně pubertálním spulužákům. Od té doby nosím pouze kalhoty. Když mi bylo devět, prožívala jsem skutečnou depresi, ačkoli jsem v té době ještě neznala význam tohoto slova. Když mi bylo deset, začala jsem se až nezdravě moc zabývat otázkami života a smrti. Když mi bylo jedenáct, myslela jsem si, že lidé o čtyři roky starší jak já jsou už dospělí a nanejvýš rozumní. Když mi bylo dvanáct, začala sem se zmítat v divoké pubertě a trýznila sebe i okolí. Když mi bylo třináct, začala jsem přemýšlet o svém budoucím manželovi. Když mi bylo čtrnáct, prožila jsem nekrásnější letní dětský tábor ve svém životě. Když mi bylo patnáct, cítila jsem se být dospělá a nanejvýš rozumná. Když mi bylo šestnáct, málem jsem spáchala sebevraždu. Když mi bylo sedmnáct, prožila jsem první gymnazijní lásku. Když mi bylo osmnáct, pochopila jsem, že mou plnoletostí se vůbec nic nezměnilo. Když mi bylo devatenáct, ztratila jsem veškeré své zbývající iluze. Když mi bylo dvacet, poznala jsem a ztratila opravdovou lásku. Když mi bylo dvacet jedna, očekávala sem, že se konečně něco významnýho stane. Když mi je dvacet dva, zjišťuju, že mám život za sebou. 

Pisisvor  (vtipy, citáty, reportáže) >> Díky za všechny vaše mailíky...už jich pár přišlo :)
Pišišvor obecný je velice zvláštní tvor... je to něco mezi zvířetem a člověkem, vyznačuje se velikou roztomilostí, vtipálkovstvým, trochou popletenosti a může to být cokoliv a kdokoliv s těmito vlastnostmi.

Lian (básně, povídky)
Usmívejte se, bude hůř...

Paula (básně, povídky)

Mišpule (básně, povídky)

Thomas Hudson (výtvarno, kresby, básně, úvahy) >> Polib a Zabij mě sladce.
Když jsem byl ještě malý kluk, šel jsem s dědou po ulici kolem vitríny, kde vysely parte. Děda se zastavil jako vždy, aby věděl komu bude na pohřbu zpívat a já jsem se zastavil, protože se zastavil děda. Na jednom parte mě zaujal obrázek, který vybočoval z fádní řady křížů - byl to kalich Českobratrské Církve Husitské. Už když jsem byl malý, tak ve mě byly známky toho, že budu jednou studovat technickou školu - ptal jsem se pořád proč to funguje, tak jak funguje, zeptal jsem se tedy dědy: Dědo proč na tamtom parte je kalich?? Znamená to že se ten člověk upil k smrti??? Musím říci, že jsem docela pobavil dědovi spolučteče a dědu taky..... Svými trapasy bavím lidi už skoro dvacet let. Proto buďte prosím schovívavý, až jednou namaluji Whistlerovu matku a vystavím ji zde jako své originální geniální dílo. Děkuji vám.
PS: Dědovi nedokázal na pohřbu zazpívat nikdo tak krásně jako by si zpíval sám.

Cobain  (básně, hudba, English corner)
Je mi 19 let, studuji druhým rokem na The University of New York/Prague. Rád si hraju s rýmy a stejně tak mám rád když si s nimi hrají jiní ve svých básních. To bude zatím všechno :-)

Gala (básně) >> Rytíř: A prozradíš mi potom svá tajemství?
Smrt: Ne, žádná nemám... (I. Bergman)
Jsem takový jaký jsem a jiný už asi nebudu
 
Cid (básně) >> Tam kde se věci stávají obyčejnými, tam umírá Láska.
Píši poezii se zaměřením na katolickou lyriku. Mám rád literaturu antickou a středověkou a z dvacátého století mi nejvíce vyhovuje literatura anglická.

M.M. alias Přemek (kresby, comics, hudba) >> Jděte se vycpat (asi)
Jsem rozvedený,nekuřák s bytem 2+1 hodný a pracovitý.