Básník má pokoj, kaktus, milenku a psací stroj
Básník má pravdu
Na dně
Má láhev

Jedna
Dvě
Tři
Čtyři
Pět
.
.
.
.

Básník má pravdy pro celý svět

Když básník odejde
Není co dopíjet

Namlouvání
Martin

Našel jsem hvězdu,
sebral ji
a navrátil zpět na nebe.

...že nevěříš?
Já vím, nejsem kouzelník,
ale chtěl bych jím být u Tebe. 

Vůně kouře
Jen Lípa

Vůně kouře je natolik podmanivá!
- Ať už jí způsobil oheň nebo pouhé svíčky,
nutí tě se neustále jenom dívat
do jasných plamenů, s přivřenými víčky:

Evokuje tvary svými jazyky a jasem
dokreslujíc temné jemnohmotné stíny
dávných bohů, které volá tichým hlasem
- lahodná a sladká vůně obětiny.

Domy
shakya

Každý ráno při cestě do práce
se mu zdají,
nezdají.
Oni jsou strašně krásný
až milostínský.
Domy.
Tyčí se ve vyzrálých barvách
v paprscích Slunce
( jsou li )
k nebi
a dívají se na nás.
Čekají na naše pohlazení.
Starý domy.

23.1. Léta Páně 1997

Na víku propasti
kachna

Na víku propasti
posnídám
poobědvám
povečeřím
do ubrousku drobečky sesbírám
vezmu je s sebou
Nebylo by dobré
na místo takové
vracet se pro zbytky

Noc plná milování,
něžných slov a dýmu
z cigaret.
Noc naplněné touhy,
dvou chvějících se těl
pod pohledy hvězd.
Noc, kdy jsem si přál,
aby zastavil se čas.

A on zatím unikal
rychlostí šílených koní.

Hodiny, dny a roky,
to vše v jediné noci.
Na chodbě vylekaně
přešlapoval spánek
a ani se neodvážil
na dveře zaklepat.

Noc strachu ze svítání,
rtů oteklých od líbání,
znavených dlaní od hledání.

Noc ... plná nepokoje,
že už příštím dnem ...
Noc poslední před odjezdem. 

Zrnko písku
Martina

Koupe se v moři slunce rozpustilé,
zlatými paprsky vybarvuje vlnky,
tajuplně krásná je ta chvíle,
když z břehu vidíš zlatem protkávané strunky.

Spojeni v polibcích zdají se na chvíli být,
než slunce zapadne a obzor ztemní,
přikován, nemůžeš odejít,
jak tóny moře teskně se zjemní.

Stojíš tam na břehu, v prázdnotě svojí,
jak tečka, zrníčko písku,
myšlenky na chvilku s hvězdami se pojí,
ten pocit zakreslil si do notýsku.

Objevené smysly
Paula

Vyšplhala na horu
do chrámu v nebesích
kde v lahvičce od parfému
našla uzamčené smysly
vzbuzující TY chutě.

S první svléknutou spodničkou
a sladkým vychutnáním vrcholu
si konečně okořenila život
tou vzácnou bylinkou
která se nacházela až na špičce
onoho božského pahorku.

Pod
lindgren