...psst...tady se čtou básně...:-)

(vybral Martin)

Culpa mea autor: R.Samildanach   Promluvil z tebe vyprahlý svět z překrásných rtů, trpká slova plynou V náruči mé jsi se přestala chvět Svou rukou tě pohladím, i když čekáš jinou.   Kdysi jsem upad´ a proklel jsem svět, že drtil mě každou hovadinou, dnes bych vzal kletbu svou raději zpět a všechny své pády nazval svou vinou.		Představ si autor: Étoile   Představ si, že ti do dlaní kapou kousky mraků. Dýchej na ně, aby roztály. Představ si, že se prádlo suší na mokré omítce. Dej si pozor, ať ti nenaprší do vlasů. Představ si, že ti do očí spadají stíny domů. Shoď střevíce, ať je ozvěnami nestrhneš.
	Přesýpací hodiny autor ..........   prosil se čas - v tom nejužším místě mezi horním a dolním prostorem řas
Závěť první autor: drfaust   Čtu ze rtů ryb, jak průsvitná je řeč. Slova ve vzduchových kapsách stoupají vzhůru, dosáhnou smrti na hladině. Takto se můžeme setkat každý den, s tebou ...mé mlčení sedmibolestné.
	Matějská továrna; dědím se autor: egil   Prý turecký med už není co býval dříve pod jazyk pouští faleš             a slunce zdá se být jak pozlacené           kde zdobí plemeno kovových koster – a stejně se na nich povozíme         než odejdou zabydlet co zbylo z nebe ještě se na nich povozíme jako dva   Poletíme v řetízkách – my nakrčené křížky a smích kolotoč z nás odstředí i smetanu z mléčných zubů – –         než v jeskyni hrůzy svatý Matěj         odemkne všechny studánky   ***   Je největší atrakcí srdce co vypadne náprsní kapsou –            zbyde důlek – pohlaví příliš mělké než aby počalo syna –         syna co uvěří čarodějům   ***   Táta – hlasivky vystlané skelnou vatou opatrných vět já jím cukrovou – sladké nic ve kterém zrají slova Princi – bílé meče nepolykej nestínej svým drakům hlavy jen pro čelo stejně hladké        jako kaluž za bezvětří