|
U příspěvku:vzkaz |
Ondrej Kern (Občasný) - 8.3.2008 > Ztotožňuji se se čtenářem. Tvůj jazyk je jedinečný, a svým způsobem (pro mě)nedotknutelný. Ale je "já tobě a anonym mně /.../" pravda? |
U příspěvku:Čtení Totemu 8.2. 2008 naprosté fiasko |
Ondrej Kern (Občasný) - 8.3.2008 > Naznačil/nenaznačil, ale neurážel... tak nevím, buď se tě na to příště zeptám osobně, nebo si řeknu, že to je ztráta času. A je dobře, že si to každý může přečíst. |
U příspěvku:Severská |
Ondrej Kern (Občasný) - 8.3.2008 > Vždyť mně se to líbí... jen jsem asocioval. |
U příspěvku:Překlad tří německých haiku |
Ondrej Kern (Občasný) - 8.3.2008 > Ano, rozumím, a řešení se mi to zdá dobrý. (Jo, a anae netřeba brát vážně, co se překladu týče - je taková afektovaná amatérka s nějakým vzděláním, rozhodně ne překladatelským) |
U příspěvku:Čtení Totemu 8.2. 2008 naprosté fiasko |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Uvědomuješ si, že jsi ten, kdo v naší debatě jako první použil urážku? :) |
U příspěvku:Severská |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > A Norové? A Finové? A Islanďané? A Forøyané? A Sámové? A Tatteři? A Sigøynere? A Gróňané? A co klimatologové na ostrově Jan Mayen? |
U příspěvku:Styky |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Ty blbinky ti jdou vcelku často výborně. Vážná kritika? |
U příspěvku:Nevděk |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > No tak to mě taky pobavilo. Báseň - nebáseň. |
U příspěvku:Skončí to někdy? |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > :) |
U příspěvku:Překlad tří německých haiku |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Překlady dobré, čisté, čtivé. U Gabrielle Schmidt je ta německá finesa, že u subst. nemá velká písmena. Překlad to nereflektuje? Proč. Zajímalo by mě to velmi. Už jsem nad tímhle problémem taky přemýšlel, ale nepřišel jsem na řešení. Alespoň ne obecné. |
U příspěvku:Překvápko |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > No tohle se mi líbí. Nemusí bejt všechno metafyzika. Ten protiklad anekdoty a formálních náležitostí tohohle žánru je povedený. |
U příspěvku:Zrod básně |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > No nic moc. Je to takový poetický porno - jde se rovnou na věc. Jen mi to bohužel přijde malinko impotentní. Ale technika - v tomhle případě rýmování - je čistá. Řemeslně slušná ale neobjevná práce. |
U příspěvku:Strašilky |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Po dlouhé době od tebe zas něco čtu. A rukopis je poznatelný, neproměnil se. A je to příjemné. |
U příspěvku:Zápas
|
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Podivnost! Vcyklenost! A lehký úlet. |
U příspěvku:po boji |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Hezká sonda. Hodně se mi zamlouvá ta konkrétnost situace, žádný zbytečný abstrakce. I když pravda - tu asociaci od lži k malování jódem nechápu. Ale tuším, že to je cosi velmi interního. |
U příspěvku:Předjaří v Komenského sadech |
Ondrej Kern (Občasný) - 7.3.2008 > Svým způsobem ty vybraný motivy hrajou v písničce harmonicky. Ale něco mi tam chybí, snad větší náboj, nebo obsažnost. Ale jako jarní miniatura je to příjemné. Dost. |
U příspěvku:Čtení Totemu 8.2. 2008 naprosté fiasko |
Ondrej Kern (Občasný) - 6.3.2008 > Aha, ty tvoje principy...dost pružný. |
U příspěvku:Čtení Totemu 8.2. 2008 naprosté fiasko |
Ondrej Kern (Občasný) - 6.3.2008 > Neměl bys "na vyváženou" napsat oslavný text na pondělní čtení totemu, jak moc se povedlo a že jsi taky četl? Všechny "demokratické principy" přece zůstaly zachovány, ne?
PS: "Na čtení Totemu mě z principu už asi nikdo nepotká /.../." ??? Má se tomu člověk smát? |
U příspěvku:Der Erstere Pornographische Film |
Ondrej Kern (Občasný) - 2.3.2008 > tři roky starý... ale dobrý. Já jsem se bavil královsky. |
U příspěvku:Zajeli jsme nakoupit |
Ondrej Kern (Občasný) - 2.3.2008 > To je poněkud rozvláčný východoevropský hajku? |
U příspěvku:Čtení Totemu 8.2. 2008 naprosté fiasko |
Ondrej Kern (Občasný) - 1.3.2008 > Lyryku, to nebyl podraz. Už vůbec ne vůči tobě, kdybys tam nebyl, dopadlo by to stejně. Jakubovo řešení bylo nejlepší možné. Uvědom si, že vedle těch tvých velkých řečí o demokracii (která ovšem v tomhle případě vážně a bez urážky zavání egocentrismem) to celé mělo ještě obyčejný ráz obyčejné lidské slušnosti. Děžinský byl prostě "host" a vždycky host požívá trošku jiného respektu ("váhy") než domácí. Servilnost je něco trochu jiného. Jakub číst nechtěl, Swedish taky ne, ani Ariel, ani já. Ani nikdo další kromě tebe. A navíc: když si posloužím tvým slovníkem, tak jsi byl vlastně přehlasován. Jako jediný autor, který chtěl číst, ses prostě proti většině neprosadil. To není žádný porušování "demokracie", skoro bych řekl, že naopak. A ohledy by se na tebe v tomhle světle měly brát ve chvíli, když budeš sociální případ/sociálně slabý atp., což nejsi. Takže máš jen obyčejnou smůlu. Ale demokratickou :D |
U příspěvku:Čtení Totemu 8.2. 2008 naprosté fiasko |
Ondrej Kern (Občasný) - 29.2.2008 > Jen dodatek k tomu co tu nezaznělo: Na posledním čtení se skutečně sešlo několik autorů, kteří někdy čtou, tentokrát to ale kromě lyryka neplánoval nikdo. Faktická situacie byla taková, že číst mohl jen host večera Milan Děžinský, který tam mj. křtil svou knihu, + zmíněný lyryk. Kvůli tomu, aby akce zůstala vkusná a svým způsobem kvalitní, jsem Jakubovi radil, aby se konalo čtení hosta, nikoliv jediného přítomného autora totemu/literry/pismaka lyryka, protože by se to jednoduše tlouklo. Autor totemu na čteních nemá stejnou "váhu" jako host. Akce se podle mě povedla, Děžinského čtení bylo zajímavé, a až na jediné - čílícího se lyryka a jeho družku - to nikdo tragicky ani hystericky nenesl. Divím se, že to lyryk nechápe a jeho čeření vody zavání nikoliv "reflexí", ale malicherností. |
U příspěvku:Kálet jen za jízdy |
Ondrej Kern (Občasný) - 23.2.2008 > Zvláštní to je, ale moc zajímavý. Líbí se mi ta přesnost a metaforická nepřetíženost. |
U příspěvku:bílý králík lost |
Ondrej Kern (Občasný) - 21.2.2008 > Moc se mi líbilo to prolamování jiných žánrů do příběhu, až ho to rozložilo. Na první pohled to vypadá jako koláž, ale myslím, že kostra příběhu to svým způsobem udržela. A to "prolamování" je strašně zajímavej motiv. |
U příspěvku:ostrov |
Ondrej Kern (Občasný) - 19.2.2008 > No, možná jsi mě nachytala na švestkách. Když si to pustíš v internetexploreru, fungovat to bude. Seamonky ani Mozzila to neumí. |
U příspěvku:no nic moc teda |
Ondrej Kern (Občasný) - 19.2.2008 > ta pointa mě nadchla. ale první strofa mi zas tak moc nemluví. |
U příspěvku:ostrov |
Ondrej Kern (Občasný) - 18.2.2008 > Rádio? Jo jo, tzv. dekoncentrační efekt. (Norsk Riks Kringkasting - Nettradio Alltid Nyheter) |
U příspěvku:ostrov |
Ondrej Kern (Občasný) - 18.2.2008 > Ostrov
Jako zub ve sklenici, v níž je na dně trocha vody, vykukuje z moře ostrov. Na ostrově roste tráva tak krátká, jako by ji někdo sekal každý den. Ostrov je to spíš rovinatý a bez stromů, zato jsou po něm rozesety skulptury ze dvou kůlů a břevna, to vše potažené rybářskou sítí. Ostrované se dělí do tří skupin – první chrání skulptury, druzí ne a třetí také ne, ale vlastní míč. Smysl života ostrovanů s míčem je strefovat se jím dovnitř skulptur. Běhají po ostrově a vystřelují míč mezi kůly. Někdy jim hlídač střelu zastaví, jindy se míč zhoupne v síti. Výkonnost hlídačů se výrazně liší a je veřejným tajemstvím, kde snadno vsítíš míč a kde je hlídač takřka neprůstřelný.
Nejpočetnější skupina, ti bez míče, také běhají celý den po ostrově, ale jen čekají na přihrávku. Na skulpturu zpravidla nestřílí a naopak většinou vrací míč jeho majiteli. Jen výjimečně si ostrovan bez míče zkusí vystřelit. Výsledek bývá ale často takový, že se na poslední chvíli přižene vlastník míče a lehce ho tečuje do jiného místa skulptury.
Všichni nosí úbory a každý úbor je jiný. Nosí se vyprané, špinavé, nové, staré, letní, zimní, pestré i jednobarevné, potrhané i pospravované. Kvalita úboru nijak nesouvisí s tím, jestli ten, kdo ho obléká, vlastní míč. Když se den chýlí ke konci a ostrované jsou už zemdlelí, rychle se vykoupou v azurovém moři a pak leží nebo sedí na trávě a masírují si vzájemně svaly. Někteří, zpravidla ti, co vedle sebe položili míč, se nahlas baví.
- Tak co, kolik?
- Já devatenáct. A ty?
- Jen čtyři. Furt ty záda…
Atp.
Když se setmí, snaží se ostrované vyhledat nějakou přilehlou lavičku a přečkat na ní noc. Ačkoliv lavičky jsou nadepsány hesly DOMÁCÍ, HOSTÉ, nezdá se, že by někdo věděl, na jakou lavičku nepatří. Jsou po ostrově rozesety nelogicky a se skulpturami nesvírají žádný úhel pravidelně, a tak to bylo už tehdy, když na ostrov přišel první ostrovan.
Ještě jedna nejistota ostrovany trápí, neví totiž, jestli střílí či přihrávají na správnou skulpturu. Někteří se to snaží složitě vypočítat podle úspěšnosti zásahu hlídačů přímou i nepřímou úměrou k hodnocení sebe sama. Vedou si obsáhlou statistiku. Zdá se ale, že to k žádnému zjištění nevede. Někdy se mluví o tom, že bude muset rozhodnout sudí, která skulptura je ta pravá, do které skulptury se zásahy počítají. Na ostrově ale žádný sudí není a existuje-li jaký, nad tím se jen skepticky krčí rameny.
Tak ostrované vedou svůj život den co den v běhu od skulptury ke skulptuře a jejich dny bývají plné činorodého úprku a tvůrčího shonu.
|
U příspěvku:Cesta do školy |
Ondrej Kern (Občasný) - 18.2.2008 > Terezko, dovolil jsem si prohlídnout si tvoje dílka a dovoluju si zjistit následující: Zdá se mi podle nich, že uživatelka literárního jazyka je v prvním/druhém ročníku a že k práci s jazykem má poměrně precizní přístup. V próze se mi zamlouvá, jak stavíš věty, jsou velmi přesné (a to je dobré). Co mi u nich trochu chybí je jakýsi přesah, a zdá se mi to takové přísné.
Když změníš žánr na poezii, strašně moc se ti do ní ta próza vkrádá (teda mimo první dvě? básně) a připadá mi, že to co v próze funguje, v básnickém jazyce oslabuje. Ony vyprávěcí básně se myslím musí naaranžovat jinak, aby byly stejně přesné ve svém žánru jako je próza na svém písečku.
Všimni si, že pod každým příspěvkem ti někdo ze zdejších pravidelných a nějakým způsobem už etablovaných nicků napíše, že to je vlastně dobrý, i když se z toho na zadek neposadili. K podobnému se připojím i já. Ještě to není ono, a právě proto piš, aby se to kristalizovalo.
Přímo k tomuhle kousku jen poznamenám, že pojmenovává jeden podle mě velmi velkoměstský fenomén - ráno v Paříži, Oslu, Berlíně, MAdridu nebo New Yorku se bude v některých okamžicích shodovat. Myslím, že by se v těhle kulisách dal vytěžit i krátký příběh, protože už jen popis je zajímavý. Trochu mě zamrzelo, že jsi nepřekročila hranici slušnosti a slovo prdel vlastně nenapsala. Myslím, že v tomhle případě by fungovalo asi jako trochu pepře v jídle. A koření je důležitý. Je zajímavý, jak téma téhle veliké tlačenice visí ve vzduchu. Dovoluju si přiložit avízo na svoje "intervaly".
PS: Všimni si poznámky čtenáře mediana - přijde mi, že právě proto si tohle všednodenní literární zaznamenání zaslouží. Stejně jako si každé všednodenní zasluhuje nějaký přesah. Jenže jak to udělat? (to se ptám už sám sebe)
|
U příspěvku:ZRCADLO |
Ondrej Kern (Občasný) - 18.2.2008 > :)
|
U příspěvku:Myšlenka |
Ondrej Kern (Občasný) - 18.2.2008 > Ta postupnost mezi asociacemi je hezká. Sice ty obrazy nejsou nijak objevné, ale ta konsekventnost zmíněnýho efektu tomu dává jistou tichou a poměrně nenápadnou poctivost. |