Próza
Povídky: | 24.8.2001
| kubik
| Ulice >>
Pomalu jdu ulicí, která snad nikde nekončí. Po stranách jí lemují rodinné domky a všechny jsou stejné. Jeden jak druhý, je to tak uboze monotónní, až je mi z toho špatně. Jen v dáli se na jednom z nich něco leskne, přidávám do kroku a moje zvědavost je stále větší a větší. | p2 | | |
