Na výstavu se určitě zajdu podívat.

Jinak problém tvých textů je, že téměř nežijou. Mám pocit, že používáš zavedený mustry, zavedený slovní obraty, klišé, fráze... když něco popisuješ, popíšeš to tím nejjednodušším, nejprofláklejším způsobem. Možná by stálo za to nějaký textz vzít a zkusit se nad ním zamyslet, popřípadě ho celý přepsat.

Lubor Kasal je básník. Mluví výrazně s precizní dikcí. Npsal třeba sbírku Hladomlet.

Vladimír Javorský je herec - hrál třeba v seriálu Vlak dětství a naděje šmejda Seppa a pak hlavní roli v Sexu noci svatojánské v Činoheráku... Hraje na saxofon.

pan kuna karel?

Ne, myslím, že žádnej jinej redaktor není tak blbej. Flirt se slečnou Stříbrnou je dobrá věc. A tahle tvoje věc mi přijde taková... taková zbytečná. Během dne nás napadne spousta útržků a slov a výkřiků, ale vydávat to za poezii není vždy nutné.  

1. Tohle není fejeton, jen prosté vyprávění.

2. Je fajn, že se nebojíš přechodníků. Je ale třeba je používat správně, což se ti ve většině případů nedaří §- ostatně s jediným tvarem -íc je to docela loterka.

3. Tady je fajn, že se snažíš vyrábět jazykově zajímavé, vtipné věty - jenže pořádně to začne fungovat, až to bude stát na nějakém pevnějším základu. Musíš hodně čísta  hodně psát...

1. Tohle není fejeton, jen prosté vyprávění.

2. Je fajn, že se nebojíš přechodníků. Je ale třeba je používat správně, což se ti ve většině případů nedaří §- ostatně s jediným tvarem -íc je to docela loterka.

3. Tady je fajn, že se snažíš vyrábět jazykově zajímavé, vtipné věty - jenže pořádně to začne fungovat, až to bude stát na nějakém pevnějším základu. Musíš hodně čísta  hodně psát...

V tomto případě nejsi jedovatej, jsi dost měkkej.

Tenhle text je především velmi omezený. Inzeruje sice jakýsi "jiný pohled", ale ukazuje jedinou, konzumní a ateistickou, podobu Vánoc - jako by autorka danou problematiku poznala jen skrze tematické reklamní spoty. Vánoce jsou ale taky jedny z nejdůležitějších svátků křesŤanů, doba nejrůznějších rituálů a obřadů, doba, kdy se lidé z cest vracejí do svých pelechů. db bilancování, kdy se i ti nejcyničtější kreténi dojímají nad stokrát opakovanými televizními pohádkami nebo nad fotkou spícího dědečka nebo nad malým miminkem... A je jistě řada dalších podob, které autorce úplně unikly.

Druhá věc je, že její text je prost veškeré logiky: říká totiž: je to jen laconá a únavná přetvářka, je to jen laciná a únavná přetvářka, je to jen laciná a únavná přetvářka - bože jak já se těším, až se nechám dojmou tou lacinou a únavnou přetvářkou!!!

Asi bych méně ostře zopakovala to, co už napsali ariel s oslem přede mnou.

Napadlo mě, kolik je ti let a jestli si opravdu pleteš literaturu s publicistikou.

Pro publicistiku je třeba bystrý úsudek, schopnost najít si zajímavé téma, srozumitelně, přitažlivě/zábavně a poučeně ho zpracovat a předložit čtenáři, jehož by mělo bavit to čísta taky by mu to mělo něco dát. Pokud se na tenhle text koukneš, musíš si přiznat, že ani jedno z toho nesplnil: říkáš stokrát omleté stokrát omletými slovy:

Brambory se k nám dostaly před objevením Ameriky. Před objevením Ameriky, dokud neznali brambory, museli jíst chudí leccos jiného, třeba pivní polívku nebo řepnou kaši nebo jáhly. Brambory byly nejdřív exotickou potravinou, postupně začaly patřit k nejrozšířenějším potravinám. Vaří se, smaží, opékají a fritují v podobě hranolků, které jíme nejčastěji s kečupem či tatarskou omáčkou. Dnes už si může dát brambory téměř každý, kdo na ně dostane chuŤ! - A co je víc, smrt, nebo brambory -v tomto provedení?

Na druhou stranu, proč bys to příště nemohla zkusit jinak a líp, zábavněji a s větší pokorou?