kocour noci s věží a tlukotem sněhu jsou pro mne trochu násilnými, jinak se mi to líbí i s tím zajímavým koncem

Já myslela na to, že to je spíš veselé a roztomilé, než něžné. Že něžnost se dá vyjádřit mnoha způsoby i bez zdrobnělin. Spíš jsem reagovala na tohle. Líbí se mi, cos napsala. Právě proto, že psyché autorů je různorodá, může nám to, naštěstí, poskytnout různorodé zážitky při čtení poezie. Není to kritika tvého díla, spíš jen vyjádření k chápání zdrobnělin. Možná ne dost obratné vyjádření. Asi jsem to měla napsat spíš Literárnímu agentovi.

Na tvou otázku můj názor: Poezie je vždycky život sám. Pořád jsem to já a můj způsob žití života, ať napíšu či nenapíšu cokoli. Je součástí mé dimenze.

A "dobrá" nebo "špatná" poezie - to je ryze subjektivní věc, si  myslím. Někdy se vracím k básním, které jsem už četla, a divím se, že jsem je tenkrát vnímala takovým způsobem, když dnes je vnímám jiným :-))

Hezky se s tebou povídá, díky  :-)

Odmítáním to zrušit nejde, si myslím. "Stačí" odpustit. Všichni jsme zjizvení, jen někdo zbytečně dlouho vzpomíná. Proč se zabývat něčím, co už nejde změnit, že jo?

dík za inspirující poznámky  :-D    "       "

Docela by mne zajímalo, proč to vlastně takhle děláš s těmi uvozovkami ;-)

i žluč potřebuje obnovu - to je teda trefné  :-))

No teda!  Jen se oběsit!    Pravda, kam na to chodíš?   :-D

Ale básník je to dobrej, i když tímhle moc nezahřeje.