Vadí mi jen ten rámeček, jinak mi je to blízké.

Zajímavé, ale  osobně některé popisy považuji za zdlouhavé, zbytečně komplikované věty, někdo to rád, takže to zase až tak nevytýkám.

Zarazilo mě, že podzimní slunce rozžhaví silnici, že si lehkým přejetím prsty po plyši lze rozpálit kůži a pár podobných detailů.

A budu si muset přečíst ještě jednou, konec hororový, obsese rukama dovedená ad absurdum, ale budu muset poskládat všechny souvislosti, takže doporučuji číst v klidu.

Na první pohled čtivé, odborník najde jistě spoustu nedostatků, ale

P.S.: Jo a ruka visela, to si oprav, je to ošklivá hrubka.

Fajn napsané, zajímavý střih.

Ovšem by mě zajímalo, kolik je kamarádce, ty její sms jsou na zabití a dosti neuvěřitelné:-) Omluvitelné leda, psala-li je pod vlivem alka nebo je-li jí 10 let..snad.

? V čem je to jiné?

čekala jsem parodii nebo komplet přepracování v jiném duchu, ale tohle je skoro originál.

A tohle všechno jsi napsal podle svých pocitů? Já jen, že  by mě to nenapadlo, tvoje vysvětlení mě zaujalo.

Nakonec, on se dá společný bod najít tímto stylem všude a u každého:-) Taky nejsem kunsthistorik, se ráda nechám poučit, leč přesto často pochybuji. Věřím, že autor by se často divil, co dokážou teoretici v jeho díle najít.

Ale to nemění nic na tom, že se mi ta výstava (resp. většina obrazů) přes svoji nesourodost líbila.

Byla jsem tam a přišlo mi to opravdu jako nesourodé spojení, ale jak tady čtu, vysvětlit se dá všechno-tak díky.

Tak..hm..to je síla

Vzhledem k tomu, že popisovaným budoucím rodičům je údajně něco přes třicet, tak snad no comment

Ale tak geniální dítě, to se hned tak nevídí. Zejména se mi líbí to zajímavé vnímání světa, autíčko, zahlaničí, doblůtky, ňuňuňu a hodní policajti na dálnici, kteří  podávají rady jak naložit s novou dálniční známkou zakoupenou..atd.

Rozhodně to pobaví, třeba je to nový směr humoru.

A přiznej se, Michaeli, že je ti tak deset a takhle si to představuješ, ten "dospěláckej život a čekání na mimi"

Žškriste!

Michaeli, chápu tvoje nadšení atd., ale i pocity hrdosti a radosti se dají napsat tak, aby druhé nenudily, protože na druhé straně bys měl pochopit, že popisy tvých niterných pocitů, které jsou pro tebe svaté, mohou u druhých vyvolat smích (protože ať chceš nebo nechceš, oni zrovna tohle a takhle neprožívají a přečíst si o tak dětsky vyjádřených pocitech, to prostě vybízí minimálně k úsměvu). Popravdě, ač se považuju za hodnou , tolerantní a smířlivou, přiznám se, že tvůj text u mě vyvolal překvapení, pak smích, pak pochyby, jestli to fakt myslíš vážně a pochybuji doteď. Ještě mě napadá, že je ti třeba dvacet let , i když ani to není omluvou. Tohle je prostě školní sloh, je to strojené, kožené, popisné, vážně mě to neoslovuje. A to mám dítě a dokážu snad tvoje "červenoknihovní" pocity pochopit, ale radila bych ti je neprezentovat (rozhodně ne tímto způsobem) na tomto serveru.

Jo a dej si bacha na interpunkci, dělá ti dost paseku ve sdělení, nabývá tím jiný obsah:-)) A pak zvaž i svoji obsesi slovem aura:-)

Je to příšerně moc patetické.

A víc než Amálka v divadle je to spíš Michael v divadle:-)

Uf....koukám, že myšlení všech se ubírá mnohem drsnějšími cestami než to mojeJsem myslela, kdovíjak elkhaft nebude, že se přehrabuje v popelnici a ještě u toho kouří a bum, vy už jste u okrádání mrtvol, chichi. Se nad sebou budu muset zamyslet

Přijde mi to jako humor:-)

A to jako stojí u "strašáka"  anebo fakt jde někdo za ní ?(ale to je sakra hubenej):-)

Aby fotka oslovila, nemusí být k tomu nutně technicky dokonalá:-)

Výhrady budou nepochybně kvůli uřízlým nohám a obrubníku jdoucímu pod hlavou:-(

Ale výraz pěkný, takový až pro RTW netypický, vypadá moc mile:-)

Nemusí ti mě být líto, Petře- Montrealere, ta kniha byla výborná zejména v tom, že dala naději lidem, podobně postiženým, to že já z ní byla vyděšená, je můj problém, vlastně jsem byla vyděšená z toho, že jsou tyhle stavy, které tam autorka popisuje, možné a že tím trpí spousta lidí. A jsou i horší stavy, samozřejmě. A vlastně se podobným knihám vyhýbám, tahle sugestivní vyprávění mě většinou rozhodí, dlouho o tom přemýšlím a lepší to už se mnou nebude:-)