moc pěkné!

to mě těší, že tě to osvěžilo.

psala jsem to kvůli osvěžení - především sama sebe :)

Na doporučení lékaře sme tu fšichni. Takže redakce: kde je ta rubrika Terapie??? To vám na Totících vůbec nezáleží?

Divím se, že se nikdo nechce Alpha na nic ptát, vždyť přes zcela nepatrnou snahu Kellyinu neřek o svém vztahu k literatuře víc než á. Takže dotaz: Tvoje oblíbená WC četba - Bobříci?

nejspíš z čistě osobních důvodů se mi to líbí

Já si zase vzpomenu na pana Kaplana, email Mistra Jana Husa a jazykový koutek Vesmíru Kdo ví, co ví (pro zájemce: nalistujte http://www.vesmir.cz/cteni.htm v menu "ligvistika" najděte "jazykový koutek") a samozřejmě moje anglické zápasy se zbytečnými anglickými časy, zbytečným -s ve třetí osobě, zbytečnou nepravidelností sloves či spoustou frázových výrazů. Jak se, 3022, vypořádáváš se zbytečnostmi v cizích jazycích?

Takže doporučuji hned 2x - 1) protože je zapsáno málo skutečných zážitků, které notabene stojí za to zvěčnit

2) protože na tento stejně jako další blízké cíle za humny je velmi vhodné pořádně zavostřit

Nejdřív jsem si řekla, že je to samozřejmě taky o ničem :-), jenže...máš pravdu.

Asi čtu kvůli čtení, vidění již spatřeného, než kvůli novým informacím, nevidím na tom nic špatného, kdyby -

- nebylo spousta událostí, které se z našich novin nedozvím

- si ty staré známé věci mohla číst v nedělních přílohách a ne na 2. straně denního vydání

- nečetla jeden a ten samý článek ve třech různých denících (bez určení autora nebo pokaždé s jiným autorem!)

- nečetla jeden a ten samý článek dvakrát ve stejných novinách vydaných v různých dnech (jestli čtete lidovky tak to určitě znáte)

Celkem dobrý fejeton (má to tu kličku od začátku ke konci).

No, nemyslela jsem že je špatně, když je to psané "na city", ale že ty výrazy mi připadají trošku kýčovité. Když si to zkusím představit (což je samozřejmě těžký), a měla bych to popsat (což je ještě těžší), tak bych je prostě nepoužila.

Poslední věta byla hloupá narážka na "typickou hlášku" při hodnocení poezie zde na E-Totemu ;)

Tak takové přiznání je nad všechny jedničky.

Veliké díky!

Je to trochu disgustivní, ale líbí se mi to. Povedená přímá řeč, spojení začátku s koncem (a to spojení příjde opravdu až na konci), hezké detaily, dokonce jasné náznaky charakteristik postav - na tak (relativně) malém místě skutečně dobře udělaná povídka (no, polopovídka :))

Dokonce slušná čeština, (a asi jeden malý srozumitelný překlep), chceš známku do alba?

No, možná jsem nedovtipná, možná že autor záměrně stvořil rovnici s mnoha řešeními. Ostatně ať si to každej vypočítá po svým...(mě se to vcelku povedlo až na třetí přečtení - po Kellyiných úpravách). Čeština je divná (dosti, nejaké to nepovedené i/y), ta slova a spojení (mateřské pouto, vlahý větřík, vyměnily jsme si odlesky...) ve mě vyvolává místo pochopení skoro až závan kýčovosti, jasně, je to o závažných a dojemných chvílích, ale proč o tom takhle psát? Tématem, stylem psaní i kvalitou textu je to pro mě další "typická internetová próza".

Kdo nesouhlasí? ;)

Jo, P.i.k.o., NECHÁPU, ALE je to DOBRÝ, zajedna ;))

Poslech - to se časem mění a nabaluje - teď třeba Tom Waits, Navarová, Etc..., J.L.Hooker, stálice Nohavica, Jablkoň, ovšemže Topol, Dvořák, téměř jakýkoliv (dobrý :)) jazz, nově Magda Kožená a překvapivě italský opery, et cetera :)

Místa - dneska ráno mě napadlo: záchod, což ale souvisí s postvečírkovým stavem :))), no, jinak určitě bukový lesy na Buglatě (hádanka), jindřichohradecko, křeslo v květinovém koutě (čtenářské), Skotsko, Island (nikdy jsem tam nebyla), a krajiny mýho denního snění. Jo, a jedna konkrétní náruč.

(ňák jsem se rozepsala...)

Měj se hezky nejen v tom čase vánočním.

Celý kostel je prý novostavba z 90. let na místě původního kostela, zničeného v roce 1945 (Opava - Kyžlany?). Hezkou rotundu s trojúhelníkovejma oknama naprosto zabíjí předimenzovanej vchod - Áčko, velká škoda.

Jinak, když jsem hledala tuhle informaci, zjistila jsem, že v Opavě je spousta  jinejch a pěknějších staveb, takže díky za dobrý tip na výlet.

Fotka se mi zdá obyčejná.

Tak Barbaru Gordonovou jsem přečetla tak pětkrát za dob těžké postpuberty, je to ta velmi oblíbená kniha, od které jsem si musela dát na dlouhou chvíli pokoj, aby se mi nevrátily ty "stavy". Joo, pořád mám pocit, že se známe...ale o čokoládu se s tebou asi nerozdělím :)). Jen tak na zkoušku položím anketní otázky: oblíbené - místo a hudba?